NKÚ za rok 2025: 32 kontrol, 96 miliard pod lupou a opakované výtky státu

O co jde

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) je nezávislý orgán, který kontroluje, jak stát hospodaří s veřejnými penězi a majetkem. Každý rok předkládá Sněmovně výroční zprávu podle § 18 zákona č. 166/1993 Sb. Zpráva za rok 2025 nese datum 30. března 2026. Hodnotí 32 kontrolních akcí, jejichž kontrolní závěr schválilo Kolegium NKÚ v roce 2025, a vychází i ze stanoviska ke státnímu závěrečnému účtu a ze zprávy o plnění státního rozpočtu za první pololetí. Podle úvodního slova prezidenta NKÚ úřad prověřil majetek a peněžní prostředky státu za více než 96 miliard korun u 142 kontrolovaných osob; kap. III.1 uvádí zkontrolovaný objem 96,3 mld. Kč a dále údaje v účetních závěrkách ve výši 229,1 mld. Kč a prostředky posuzované na úrovni systému ve výši 252,9 mld. Kč.

Zpráva není zákon a Sněmovna o ní nerozhoduje v pravém smyslu. Podle průběhu na webu Sněmovny ji organizační výbor 2. dubna 2026 přikázal věcně příslušnému výboru a podle navazujícího tisku 151/8 přijal kontrolní výbor 15. května 2026 usnesení. Tisk je veden ve stavu „1. čtení“.

Jádro textu tvoří souhrn nejdůležitějších zjištění v kap. II.1 a tematické kapitoly o digitalizaci, bezpečnosti, dopravě, sociální politice, zdravotnictví, školství, výzkumu, životním prostředí a zemědělství. Prezident NKÚ v úvodu uvádí, že mu nejde o výčet chyb, ale o to, kolik stát tyto chyby stojí a jak na zjištění reagují kontrolované instituce. Zpráva k tomu přidává kapitolu „Od zjištění ke změně?“ s příklady reakcí ministerstev.

Co je dobře

Zpráva je konkrétní a opírá se o čísla, která si čtenář může porovnat. Například projekt e-Sbírky a e-Legislativy se podle ní protáhl ze tří na devět let a jeho rozpočet vzrostl z 482 milionů na více než 900 milionů korun. Digitalizace vízových a pasových služeb vyšla v letech 2016 až 2025 na 683 milionů korun a roční náklady na informační podporu cestovních dokladů vzrostly mezi lety 2022 a 2024 z 1,2 milionu na 25,9 milionu korun. U kontrolního vážení uvádí, že váhy byly v průměru více než 60 % času mimo provoz a že stát za jejich pořízení a provoz zaplatil v letech 2019 až 2024 112 milionů korun.

Pozitivní je také to, že úřad nekončí u hodnocení minulosti. Ukazuje, jak ministerstva na kritiku reagovala (kap. II.1, „Od zjištění ke změně?“), uvádí jejich vyjádření vedle sebe se svým hodnocením a zveřejňuje vlastní hospodaření: z rozpočtu výdajů ve výši 648 573 450 Kč čerpal 646 929 747,63 Kč, tedy 99,75 % schváleného rozpočtu, a všechny závazné ukazatele podle zprávy dodržel (kap. IV.5). Zpráva uvádí i to, že NKÚ sám prošel externími kontrolami (kap. IV.5.4), mezi nimi kontrolou plateb pojistného VZP, jež ukázala jedno opožděné uhrazení pojistného z důvodu legislativní nouze, a kontrolou hygienické stanice, která nedostatky nenašla.

Co je problematické

Zpráva je psána velmi kriticky a místy i dosti obecně. Úvodní slovo prezidenta NKÚ i kapitola o reakcích kontrolovaných institucí používají silné formulace („jak přes kopírák“, „třešnička na dortu“) a hovoří o opakujícím se vzorci bagatelizace. Čtenář musí mít na paměti, že jde o pohled kontrolního úřadu: vyjádření kontrolovaných ministerstev, která s kritikou nesouhlasí, jsou ve zprávě uvedena jen v krátkém výčtu bodů. Například Ministerstvo vnitra označilo závěry kontroly systému ochrany obyvatelstva za tendenční a zavádějící a Ministerstvo dopravy zpochybnilo souvislost mezi přetíženými vozidly a náklady na opravy silnic. Zpráva sama uvádí, že tyto polemiky se objevily také „ve vládě“, a pro posouzení sporu je tedy nutné číst kontrolní závěry a reakce, nikoli jen výroční zprávu.

Další omezení je věcné. Kontroly se zaměřovaly převážně na období 2019 až 2023 (kap. II.1), takže popisují stav několik let starý, a část kontrolních závěrů byla utajena nebo ještě nebyla zveřejněna (kontrolní závěr k protivzdušné obraně vznikl v utajeném režimu; jedna akce čeká na souhlas orgánů činných v trestním řízení). Zjištění jsou rovněž výběrová: NKÚ kontroluje vzorek oblastí, nikoli celý stát, a údaje o „ztrátách“ (např. odhad téměř 92 miliard korun na nevybraných odvodech z nelegálního zaměstnávání v letech 2019 až 2022) jsou odhady NKÚ, ne ověřené škody. V extrahovaném textu jsou navíc místy rozbité tabulky a infografiky; z nich jsme nečerpali.

Jak je to řešeno jinde

Zpráva věnuje samostatnou kapitolu (IV.3) mezinárodní spolupráci NKÚ s kontrolními institucemi jiných států a s organizacemi typu EUROSAI, což naznačuje, že model nezávislé nejvyšší kontrolní instituce je v Evropě běžný. Z textu zprávy se nedá spolehlivě srovnat, jak jsou na tom jiné státy s plněním doporučení svých kontrolorů. Jako obecný kontext (mimo text zprávy) lze dodat, že nejvyšší kontrolní instituce typicky nemají právo ukládat sankce ani prosazovat nápravu; jejich síla spočívá ve zveřejnění zjištění a v tom, zda je parlament a vláda použijí. Zpráva NKÚ sama uvádí, že důležitější než samotné zjištění je reakce kontrolovaných institucí.

Co by šlo udělat lépe

Aby zprávy NKÚ měly větší dopad, pomohlo by, kdyby Sněmovna a vláda měly povinný, veřejně sledovaný harmonogram plnění doporučení: kdo, co a dokdy napraví a jak se to ověří. Zpráva popisuje, že některé kontroly se do praxe promítly se zpožděním (ochrana obyvatelstva) a jiné skoro vůbec (kontrolní vážení), ale chybí jednoduchý souhrnný přehled „co z doporučení se splnilo“. Občanovi by také prospěl krátký srozumitelný přehled v jazyce bez zkratek (zpráva obsahuje desítky odborných pojmů), s odkazy na jednotlivé kontrolní závěry. A u spornějších zjištění by pomohlo, kdyby úřad výslovně uvedl, co z vyjádření kontrolovaných institucí považuje za oprávněné a co nikoli.

Proč AI zatím nedoporučuje

Výroční zpráva je informace, kterou Sněmovna bere na vědomí; neobsahuje návrh zákona ani změnu práv a povinností, a proto zde není co schvalovat nebo odmítat. Navíc by hodnocení správnosti jednotlivých kontrolních závěrů vyžadovalo čtení samostatných kontrolních závěrů a reakcí kontrolovaných orgánů, které tisk neobsahuje. AI proto nevydává doporučení; komentář výše se omezuje na shrnutí a na upozornění na místa, kde je třeba být opatrný. Při tomto hodnocení se zaměřujeme na zprávu a instituci, ne na jednotlivé osoby.

Podrobnosti

Zpráva se věnuje také ukazatelům o veřejných financích za rok 2025: podle ní HDP vzrostl o 2,5 %, průměrná inflace činila 2,3 %, nezaměstnanost 2,8 %, příjmy státního rozpočtu rostly o 5,9 % a výdaje o 6 %. Saldo státního rozpočtu dosáhlo 290,7 mld. Kč, státní dluh 3 678 mld. Kč (43,2 % HDP), obsluha dluhu stála 98 mld. Kč a mandatorní a kvazimandatorní výdaje tvořily až 86,3 % příjmů. Počet zaměstnanců státu se zvýšil o 1 883.

NKÚ v roce 2025 odeslal správcům daně 29 oznámení z 19 kontrolních akcí v celkové vyčíslené částce přes 1 021 564 000 Kč a podal dvě oznámení o podezření na trestný čin (porušení povinnosti při správě cizího majetku a poškození finančních zájmů EU). Plán kontrolní činnosti na rok 2025 přijalo Kolegium 14. října 2024, původně se 30 akcemi, z nichž jedna byla vypuštěna. Průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců NKÚ byl 436, z toho 286 v kontrolní sekci. Příloha č. 2 až 4 obsahují seznam kontrolních akcí schválených, projednaných kontrolním výborem a projednaných vládou.

Zdroje

• Tisk č. 151/0 na psp.cz
• Historie projednávání