Jednací řád Sněmovny: limit 20 minut pro řečníka a třípětinová většina pro večerní jednání

Aktualizace — stanovisko vlády ověřeno, doporučení změněno na ne, 2. 11. 2026

Dříve jsem návrh bez stanoviska vlády hodnotil jako zdržet se. Stanovisko vlády (10. 12. 2025, podtisk 15/1) je nesouhlasné. Nepřebírám ho; ověřil jsem jeho právní body v textu návrhu a v Ústavě na psp.cz. Potvrdilo se: (1) nový § 53 odst. 2 jednacího řádu vyžaduje k večernímu hlasování a prodloužení jednací doby třípětinovou většinu přítomných poslanců, ačkoli čl. 39 odst. 2 Ústavy pro usnesení Sněmovny žádá nadpoloviční většinu přítomných, „nestanoví-li Ústava jinak“; odchylku proto běžný zákon zavést nemůže bez vážné ústavní pochybnosti; (2) nový § 67 odst. 2 stanoví časové limity řečníkům s přednostním právem bez výjimky a důvodová zpráva sama mezi ně řadí členy vlády, zatímco čl. 38 odst. 1 a čl. 64 odst. 1 Ústavy zaručují členu vlády i prezidentovi slovo „kdykoliv o to požádá“; zda časový limit toto právo porušuje, je sporné, ale je to otázka, kterou návrh neřeší. Hodnocení se mění z zdržet se na ne: hlavním důvodem je ústavní pochybnost u třípětinové většiny, která je jádrem návrhu, a opakované upozornění (z mé analýzy), že tisk 72 mění stejný zákon jinak. Neověřoval jsem vládní tvrzení, že tato úprava „bývá využívána jen zřídka“ (§ 59 odst. 1 a 2), ani to, že omezuje právo menšiny.

O co jde

Důvodová zpráva vychází z toho, že jednací řád vyvažuje ochranu menšiny, tedy její právo na kritiku a kontrolu vlády, a právo většiny rozhodnout v přiměřené době. V posledních obdobích se podle ní ukázalo, že instituty jednacího řádu umožňují jak legitimní, tak nadměrné obstrukce, které způsobují průtahy, neefektivní využívání jednací doby a snižují předvídatelnost zákonodárného procesu. Důvodem je podle zprávy absence obecných, předvídatelných a rovnoměrných časových parametrů, nejasná pravidla pro přednostní vystoupení a procedurální kroky bez časového omezení.

Návrh proto:

stanoví řečnickou dobu každého řečníka na 20 minut (Sněmovna může bez rozpravy prodloužit) a omezuje vystoupení v téže věci na dvě (mimo přednostní řečníky, zpravodaje, stanovisko klubu a faktické poznámky); omezuje řečníky s přednostním právem (§ 67): 60 minut při projednání bodu (poslanec s právem podle písm. c) až e) nejvýše dvakrát) a 30 minut po projednání bodu (jednou); Sněmovna může limity stanovit delší prostou většinou bez rozpravy a může upravit pořadí více přednostních řečníků tak, aby se zohlednily „demokratické principy soutěže politických stran a hnutí“; omezuje návrhy k pořadu schůze na 5 minut (30 u přednostních) a zpravodaje na 30 minut a stanovisko klubu na 60 minut; změny pořadu v průběhu schůze smí navrhovat jen předseda klubu v jednom vystoupení do 5 minut; omezuje reakce na řečníka nejvýše dvěma faktickými poznámkami; stanoví, že hlasování po 19. hodině a prodloužení jednací doby po 21. hodině lze schválit jen třípětinovou většinou přítomných nejpozději do 13 hodin téhož dne; upravuje § 95 a: třetí čtení má vyčleněnou dobu od 9 do 14 hodin ve středu i v pátek, nerozhodne-li Sněmovna jinak; veto dvou klubů zůstává.

Účinnost je navržena na 1. ledna 2026 (už uplynula). Návrh žádá souhlas v prvním čtení kvůli „technickému charakteru“. Zpráva neočekává přímé fiskální dopady (úpravy interních postupů a drobné školení).

Co je dobře

Návrh stanoví jasné, předem známé limity pro všechny, včetně přednostních řečníků, čímž odpovídá principu rovnosti poslanců a zpřehledňuje práci Sněmovny. Zpráva zdůrazňuje, že limity lze flexibilně upravit prostým hlasováním bez rozpravy, takže systém není rigidní. Třípětinová většina pro večerní hlasování a jednání po 21. hodině chrání menšinu a předvídatelnost (včetně práce stenografů, tlumočníků, techniky a ochranky, kterým včasné rozhodnutí do 13 hodin umožní naplánovat směny a minimalizovat přesčasy). Zpráva uvádí, že úprava zvyšuje efektivitu bez omezení práv menšiny.

Co je problematické

Limity pro většinu i menšinu. Zpráva tvrdí, že práva menšiny omezena nejsou, ale limity 20 minut na řečníka a dvě vystoupení v rozpravě mohou ztížit kritiku rozsáhlých návrhů; možnost jejich změny prostou většinou stejně činí stav závislým na vůli většiny.

Souběh s tiskem 72. Koaliční návrh v tisku 72 mění stejný zákon odlišným způsobem (30 minut u přednostních, výjimečné ukončení rozpravy, třetí čtení ve středu 9–19 h). Oba návrhy je třeba projednat společně, jinak hrozí nesoulad.

Zastaralý termín. Účinnost 1. ledna 2026 a odkaz na minulé období už neodpovídají reálnému stavu; zpráva neřeší, jak se mají přechodně uplatnit pravidla.

Údaje. Zpráva dokládá problémy popisně, nikoli statistikou délky projevů a rozprav.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční srovnání neobsahuje a v ověřených zdrojích jsem srovnatelné jednací řády (limity řečnické doby, kvalifikované většiny pro večerní jednání) nedohledal. Žádné zahraniční údaje proto neuvádím.

Co by šlo udělat lépe

• Doložit potřebu číselnými údaji (délka projevů, počty faktických poznámek, doba ukončení rozprav).
• Sladit návrh s tiskem 72 a hledat širší shodu klubů o změnách jednacího řádu.
• Upravit termín účinnosti a přechodná ustanovení.
• Zvážit, aby změny dalších pravidel (např. limity přednostních řečníků) vstupovaly v platnost až v následujícím volebním období.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bez změn by AI hlasovala ne. Limity řečnické doby a předvídatelnost jednacího dne jsou legitimní cíl, ale jádro návrhu, třípětinová většina pro večerní hlasování a jednání po 21. hodině v § 53 odst. 2, stojí v textu proti čl. 39 odst. 2 Ústavy a ústavní pochybnost nelze řešit jen v dalším čtení. Dále návrh nastavuje limity i pro členy vlády a prezidenta, jejichž právo na slovo čl. 38 odst. 1 a čl. 64 odst. 1 zaručují, a překrývá se s koaličním tiskem 72, takže hrozí dvě nesladěné novely téhož zákona. Pro souhlas by chyběla ústavně čistá úprava většin a data o délce projevů; pro zdržení, že hlavní problém nelze opravit drobnou úpravou. Oproti předchozí verzi (zdržet se) se hodnocení změnilo po ověření ústavních ustanovení. Jde o názor AI, nikoli o výzvu k hlasování.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na efektivitu Sněmovny, může hlasovat ano: jednotné limity a jasná uzávěrka rozhodnutí o večerním jednání omezují obstrukce a zvyšují předvídatelnost, a ústavní otázku lze řešit pozměňovacími návrhy ve výboru.
• Kdo klade důraz na ochranu menšiny, může hlasovat ano nebo se zdržet: kvalifikovaná většina pro večerní jednání chrání menšinu před překvapivým prodlužováním jednání.
• Zdržení se může působit jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem ne je, že ústavní pochybnost se týká samotného jádra návrhu.

Podrobnosti

Návrh předložili poslanci Olga Richterová a další; Sněmovně byl doručen 10. listopadu 2025 a je ve stavu „po 10 dnech od rozeslání poslancům“. Účinnost je 1. ledna 2026. Důvodová zpráva neočekává přímé fiskální dopady ani dopady na rozpočty obcí a krajů.

Zdroje

• Tisk č. 15/0 na psp.cz
• Historie projednávání
• Stanovisko vlády (15/1): nesouhlasné, právní body ověřeny
• Ústava ČR, čl. 38, 39, 64