Odměny zastupitelů při souběhu funkcí: oprava krácení podle zákona č. 57/2025 Sb.

Aktualizace — nesouhlasné stanovisko vlády, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku stanovisko vlády (tisk 146/1) jen zmínila. Vláda 20. dubna 2026 zaujala k návrhu nesouhlasné stanovisko, převážně z procesních důvodů: konstrukce je podle ní zcela shodná s vládním návrhem změny obecního zřízení, který Ministerstvo vnitra připravilo, prošlo meziresortním připomínkovým řízením a teď se vypořádávají připomínky, a vláda považuje za vhodnější projednat věc jako vládní návrh. Dále vláda soudí, že třicetidenní přechodná lhůta pro informační povinnost dosavadních zastupitelů je zbytečná (informační povinnost v § 72 b má lhůtu 5 dnů a krácení vyplývá ze zákona od účinnosti, i zpětně) a že účinnost prvním dnem měsíce po vyhlášení by zasloužila delší legisvakanci. Stanovisko tedy věcně nezpochybňuje samotná pravidla, a proto se doporučení AI nemění, zůstává ano.

O co jde

Zákon č. 57/2025 Sb., který měnil zákon o platu ústavních činitelů, přinesl při projednávání poslaneckým pozměňovacím návrhem i novelu zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze. Zavedl krácení odměn členů zastupitelstev při souběhu funkcí v několika zastupitelstvech a platí od 1. ledna 2026. Důvodová zpráva tvrdí, že tato úprava má nedostatky, které mohou v praxi působit problémy.

Hlavní výhrady zprávy: úprava špatně vymezuje, které souběhy se týkají (například v zákoně o hlavním městě Praze řeší souběh s funkcí v krajském zastupitelstvu nebo v jiné obci, což v praxi nenastává, a neřeší reálný souběh zastupitelstva Prahy a městské části; podobně obecní zřízení neřeší souběh zastupitelstva statutárního města a jeho městského obvodu); krátí odměny i při souběhu dvou neuvolněných funkcí, což zpráva považuje za nedůvodně přísné; umožňuje vícenásobné krácení již krácené odměny; nezajišťuje, že obec zjistí, že její zastupitel je v souběhu; a krácení odměny zastupitele kraje by mohlo vyplývat ze zákona o obcích.

Návrh proto místo toho zavádí jednotná pravidla ve třech zákonech (obecní zřízení § 72, 72 a, 72 b; krajské zřízení § 47, 47 a, 47 b; zákon o hlavním městě Praze § 53, 53 a, 53 b):

Při souběhu dvou uvolněných funkcí se vždy krátí nižší z odměn: je-li odměna za jednu funkci nižší než odměna za funkci, pro kterou byl zastupitel uvolněn jinde, poskytne se jen 0,4násobek odměny, která by za ni náležela. Je-li jedna z funkcí neuvolněná, může samospráva poskytovat odměnu nejvýše do 0,4násobku odměny uvolněného člena. U neuvolněného zastupitele, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, je odměna omezena stejně na nejvýše 0,4násobek. Souběh dvou neuvolněných funkcí se už nekrátí.

Zastupitel musí do pěti dnů oznámit obci (kraji, městské části) začátek a konec funkce poslance, senátora, člena vlády nebo uvolněné funkce v jiném zastupitelstvu a výši odměny; existující souběhy se oznámí do 30 dnů od účinnosti. Navíc se v § 72 odst. 3 vypouští slova „v celých korunách“ (aby šlo navázat na automatickou valorizaci koeficientů) a v § 72 odst. 4 se rozmezí odměny neuvolněného starosty „od 0,3 do 0,6násobku“ mění na „nejméně 0,3násobek“. Účinnost je prvním dnem kalendářního měsíce po vyhlášení; předkladatelé žádají souhlas už v prvním čtení.

Co je dobře

Návrh opravuje konkrétní chyby popsané ve zprávě: krácení se týká jen reálných souběhů, nezpůsobuje opakované krácení téže odměny a vychází z jednoho pravidla (0,4násobek odměny uvolněného člena), které je jednodušší na aplikaci. Souběh dvou neuvolněných funkcí se nekrátí, protože samospráva má podle zprávy sama stanovit odměnu podle skutečné participace neuvolněného zastupitele. Informační povinnost zastupitele dává obci nástroj, jak souběh zjistit. Zpráva uvádí, že návrh navazuje na již existující a Ústavním soudem aprobované krácení odměn poslanců, senátorů a členů vlády (nález Pl. ÚS 24/19), a že není v rozporu s Evropskou chartou místní samosprávy.

Dopad na veřejné rozpočty je podle zprávy pozitivní nebo neutrální: státní rozpočet se nemění a obce a kraje budou v některých případech vyplácet nižší odměny, ale úspory nelze vyčíslit.

Co je problematické

Čas a postup. Úprava z roku 2025 platí od 1. ledna 2026 a návrh žádá souhlas v prvním čtení kvůli časové naléhavosti. Zpráva neuvádí, kolika zastupitelů se nesprávné krácení dnes týká, takže nelze posoudit, jak zásadní jsou „nedostatky“ ani proč nepostačí pozměňovací návrh v běžném projednání.

Dopady na zastupitele. Pravidla se týkají hlavně starostů a místostarostů; zpráva sama uvádí, že horní hranice 0,4násobku se prakticky dotkne jen jich. Pro lidi v souběhu funkcí může být nový výpočet složitější, protože je navázán na „odměnu, která by za funkci náležela uvolněnému členovi“, ne na skutečně schválenou odměnu; zpráva to uvádí jako výhodu, ale dopad na konkrétní zastupitele neukazuje.

Zásah do autonomie. Návrh zavádí horní limit a krácení, kterým se omezuje pravomoc zastupitelstva rozhodovat o odměnách svých členů. Zpráva to hodnotí jako soulad s Chartou díky výhradě České republiky k čl. 7 odst. 2, ale nehodnotí, zda je limit potřebný i u neuvolněných funkcí při souběhu s funkcí poslance nebo senátora.

Změna dolního limitu odměny starosty. Nahrazení rozmezí „0,3 až 0,6násobek“ slovy „nejméně 0,3násobek“ ruší horní hranici odměny neuvolněného starosty ve smyslu příslušného ustanovení; zpráva ji odůvodňuje tím, že vyplývá z koeficientů v příloze zákona, ale konkrétní dopad neuvádí.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční úpravy odměňování zastupitelů neuvádí. Z ověřeného právního textu:

Rakousko (Bezügebegrenzungs-BVG). Podle § 4 smí osoba pobírat nejvýše dva požitky od subjektů kontrolovaných Rechnungshofem; při více nárocích se všechny kromě dvou nejvyšších „zastavují“ a z dvou zbylých se nižší vyplácí jen do výše limitu podle § 5 (například pro kombinaci spolkové a jiné funkce 180 % výchozí částky, pro kombinaci zemské funkce a dalšího požitku odměna člena zemské vlády snížená o 10 %). Pro obce do 10 000 obyvatel platí výjimka pro další požitek do 4 % výchozí částky. Podle § 8 musí osoby s požitky od dvou a více takových subjektů tuto skutečnost oznámit a subjekty hlásí vysoké požitky Rechnungshofu. Rakouská úprava tedy zná strop počtu požitků, krácení druhého požitku a oznamovací povinnost, jako navrhuje i český text (krácení na 0,4násobek a oznámení do pěti dnů); liší se způsobem výpočtu a tím, že je spojena s kontrolou Rechnungshofu.

Další země. Pro Německo a další státy jsme z povolených zdrojů ověřené údaje nezískali, proto je neuvádíme.

Co z toho plyne. Omezení souběhu odměn veřejných funkcionářů a povinnost oznamovat souběh nejsou jen českým řešením; ověřený rakouský příklad kombinuje krácení s povinným oznámením a dohledem, což podporuje směr návrhu, ale neříká nic o tom, zda je správná zvolená výše 0,4násobku.

Co by šlo udělat lépe

• Doplnit počty zastupitelů, kterých se současné i navrhované krácení týká, a příklady výpočtu.
• Vysvětlit, proč je nutný souhlas v prvním čtení, nebo návrh projednat standardním postupem.
• Upřesnit dopad zrušení horní hranice odměny neuvolněného starosty (§ 72 odst. 4).
• Zveřejnit jednoduchý vzor oznámení souběhu funkcí pro zastupitele a metodiku pro obce.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bez změn by AI hlasovala ANO. Z pohledu dlouhodobého přínosu pro občany jde o technickou opravu pravidel, která by jinak podle důvodové zprávy krátila odměny nelogicky a nepřiměřeně, a nová pravidla jsou jednodušší a jasně mířená na souběh uvolněných funkcí. Slabinou je chybějící doložení počtu dotčených a požadavek na souhlas v prvním čtení, což lze řešit v dalším projednávání. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Návrh zmírňuje pravidla, která Parlament přijal teprve v roce 2025, aniž by doložil počet dotčených zastupitelů; souhlas v prvním čtení omezuje diskusi.
• Zrušení horní hranice odměny neuvolněného starosty a nová hranice 0,4násobku vycházející z odměny uvolněného člena mění výpočet způsobem, jehož dopad zpráva nevyčísluje.
• Limity na odměny zasahují do samosprávy; autonomie obcí a krajů by mohla být lépe chráněna, kdyby krácení řešily samy zastupitelstvem schvalovanými pravidly.

Podrobnosti

Návrh předložilo dvanáct poslanců v čele s Věrou Kovářovou; Sněmovně byl doručen 25. března 2026. Stanovisko vlády (20. 4. 2026, nesouhlasné) je v tisku 146/1; Organizační výbor návrh 22. 4. doporučil do prvního čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu, které zatím neproběhlo. Účinnost je prvním dnem měsíce po vyhlášení. Důvodová zpráva hodnotí návrh jako slučitelný s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami, bez souvislosti s právem EU a bez přímých dopadů na státní rozpočet.

Zdroje

• Tisk č. 146/0 na psp.cz
• Stanovisko vlády (tisk 146/1)
• Historie projednávání
• Bezügebegrenzungs-BVG: Rechtsinformationssystem des Bundes (Rakousko)