Nominační zákon: nedoporučující stanovisko výboru by ministerstvo zavazovalo

Aktualizace — stanovisko vlády a přepis podle nových instrukcí, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku stanovisko vlády (tisk 138/1) jen zmínila. Vláda 13. dubna 2026 zaujala k návrhu nesouhlasné stanovisko s jediným důvodem: už dříve podpořila zrušení nominačního zákona (tisk 116), a proto je podle ní „neúčelné uvažovat o jakékoli novelizaci“. Je to politická pozice k jinému návrhu, nikoli věcný argument o obsahu § 15 a 16, a v hodnocení ji proto nepoužívám. Doporučení AI se nemění, zůstává zdržet se a stojí na rozboru textu a na porovnání s mezinárodními zásadami OECD.

O co jde

Nominační zákon (č. 353/2019 Sb.) stanoví, jak se vybírají lidé do řídících a dozorčích orgánů právnických osob, v nichž má stát majetkovou účast. Součástí procesu je Výbor pro nominace, který kandidáty posuzuje a vydává stanovisko podle § 15 odst. 3. Podle platného § 16 toto stanovisko pro ministerstvo není závazné: i když Výbor nominaci nedoporučí, může ministerstvo osobu jmenovat nebo navrhnout, jen to musí odůvodnit.

Návrh poslance Víta Rakušana nově rozlišuje podle obsahu stanoviska. Doporučující stanovisko zůstává nezávazné, ministerstvo ale musí své rozhodnutí odůvodnit s přihlédnutím k němu (§ 16 odst. 1). Nedoporučující stanovisko se stává závazným: ministerstvo osobu do funkce nejmenuje ani nenavrhne (§ 16 odst. 2). Ministerstvo musí bez zbytečného odkladu informaci o jmenování nebo o tom, že k němu nedošlo, zaslat předsedovi Výboru a zveřejnit na svých stránkách (§ 16 odst. 3) a po nedoporučení předložit Výboru nový návrh, nepominula-li potřeba funkci obsadit (§ 16 odst. 4). V § 15 odst. 6 se doplňuje, že záznam o pohovoru a profesní životopis uchazeče se zveřejní i poté, co ministerstvo oznámí, že k jmenování nedošlo. Účinnost je od 1. ledna 2027 (čl. II).

Důvodová zpráva návrh zdůvodňuje tím, že právě nezávaznost stanoviska je jedním z hlavních argumentů pro zrušení zákona (tisk 116), protože proces nemá praktický dopad, pokud jeho výsledek nemusí být respektován.

Co je dobře

Návrh řeší skutečnou slabinu: pokud lze negativní stanovisko ignorovat, nominační proces v praxi nic nezaručuje. Závazné nedoporučení dává Výboru reálný význam a doporučení zůstává nezávazné, takže ministerstvo dál nese odpovědnost za konečné rozhodnutí. Zveřejnění informace o neúspěšné nominaci (§ 16 odst. 3) a podkladů (§ 15 odst. 6) umožňuje veřejnou kontrolu i těch případů, které dnes nejsou vidět. Povinnost předložit nový návrh (§ 16 odst. 4) brání tomu, aby funkce zůstala bez zdůvodnění neobsazená.

Co je problematické

Veto bez popsaných pojistek. Závazné nedoporučení je v podstatě veto. Návrh ani důvodová zpráva neříkají, kdo Výbor jmenuje, jak je složen, jaká kritéria používá a zda musí své nedoporučení odůvodnit; úplné znění zákona, kde by se to dalo ověřit, jsem z povolených zdrojů nemohl přečíst. Z hlediska odolnosti institucí je to podstatné: veto v rukou orgánu s neznámým složením se může stát nástrojem blokády stejně dobře jako nástrojem kontroly, a to v rukou kterékoli budoucí většiny.

Zásah do odpovědnosti ministra. Za řízení státního majetku odpovídá ministr politicky; závazné veto nedemokraticky odpovědného orgánu tuto odpovědnost rozděluje. Důvodová zpráva tvrdí, že návrh nemění právní postavení osob, a otázku odpovědnosti neřeší.

Soukromí neúspěšných kandidátů. Podle § 15 odst. 6 se záznam z pohovoru a životopis zveřejní i u osoby, která nebyla jmenována. Zpráva tvrdí, že návrh nemá dopad na ochranu soukromí, ale nepopisuje žádný test přiměřenosti ani možnost zveřejnění odmítnout. Osoby, které se ucházely o funkci a neuspěly, tak mohou být veřejně spojeny s negativním posudkem.

Přezkoumatelnost. Návrh neříká, jak lze nedoporučení napadnout, a zákon tuto možnost nezavádí. Zpráva požaduje „přezkoumatelný postup“ jen u rozhodnutí ministerstva při doporučení (§ 16 odst. 1), nikoli u veta.

Návrh a zrušení zákona. Návrh je zdůvodněn tím, že odstraňuje jeden z argumentů pro zrušení zákona, a projednává se vedle sněmovního tisku 116, který zákon ruší. Zpráva nerozebírá, co se stane, pokud bude schválen jeden, druhý, či oba, a jak se v takovém případě sladí.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční úpravy neuvádí. Dohledal jsem zásady OECD pro řízení státních podniků (Guidelines on Corporate Governance of State-Owned Enterprises, revize 2024, zásada II.F.2): vlastnická funkce státu má zajistit dobře strukturovaný, na zásluhách založený a transparentní výběr členů rad, chráněný před nepatřičným politickým vlivem; nominace má být transparentní, opřená o profil rady a požadované kompetence a oddělená od volebních, stranických či jiných střetů zájmů. OECD uvádí, že zřízení nominačních výborů nebo zvláštních komisí může být užitečné a pomáhá strukturovat výběr, a že navrhované kandidáty je vhodné předem zveřejnit s informacemi o profesním pozadí, bezúhonnosti a odbornosti. Zásady se zabývají transparentností a odbornou kvalifikací, nikoli závazným vetem komise nad rozhodnutím vlastníka; neříkají, že by měl nominační orgán takovou pravomoc mít. Český návrh jde tedy ve směru transparentnosti zásadám OECD vstříc, v závaznosti nedoporučení je však dál, než zásady popisují, a to je třeba podložit popisem složení a kontroly Výboru. Jiné země jsem z povolených zdrojů nedohledal.

Co by šlo udělat lépe

Popsat v důvodové zprávě složení Výboru, jmenování jeho členů a kritéria hodnocení a vysvětlit, proč má mít právě on veto. Uložit Výboru povinnost nedoporučení odůvodnit a umožnit kandidátovi nebo ministerstvu požádat o opakované posouzení. Zveřejňovat u neúspěšných kandidátů jen souhrnné závěry bez osobních údajů, nebo jen se souhlasem kandidáta. Jasně sladit návrh s tiskem 116, aby nevznikla situace, kdy se současně ruší a posiluje tentýž proces.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, zdržela se hlasování.

Hlavní dlouhodobý důvod: transparentnější a odborně opřený výběr lidí do státních firem je v souladu s mezinárodními zásadami a návrh opravuje skutečnou slabinu (nezávazné veto lze ignorovat). Nejsilnější riziko: závazné veto orgánu, jehož složení, kritéria a přezkum návrh nepopisuje, může být zneužito jakoukoli budoucí většinou k blokaci nominací, a zároveň zveřejnění údajů o neúspěšných kandidátech zasahuje do jejich soukromí bez posouzení přiměřenosti. Obojí je napravitelné pozměňovacími návrhy, proto doporučení není „ne“; bez nich ale nelze říct, že přínosy jednoznačně převažují. Krátkodobě je dopad na rozpočet nulový, dlouhodobě záleží na tom, zda se pojistky doplní. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na odborný a nepolitický výběr, může hlasovat ano: bez závazného nedoporučení je Výbor jen poradní a proces lze beztrestně ignorovat; zveřejnění neúspěšných nominací zvyšuje veřejnou kontrolu.
• Kdo klade důraz na odpovědnost volených představitelů, může hlasovat ne: závazné veto neodpovědného orgánu bez popsaných pojistek odebírá ministrovi část odpovědnosti a může blokovat jmenování.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že cíl je rozumný, ale chybí pojistky, které lze doplnit ve druhém čtení.

Podrobnosti

Návrh předložil poslanec Vít Rakušan; Sněmovně byl doručen 17. března 2026. Stanovisko vlády (nesouhlasné, 13. dubna 2026) je v tisku 138/1; Organizační výbor 15. dubna 2026 doporučil 1. čtení, které zatím neproběhlo. Návrh obsahuje změnu § 15 odst. 6 a nové znění § 16 (čl. I) a účinnost od 1. ledna 2027 (čl. II). Důvodová zpráva hodnotí návrh jako slučitelný s ústavním pořádkem a právem EU, bez dopadu na výdaje státního rozpočtu, rozpočty samospráv a podnikatelské prostředí, bez korupčních rizik a bez dopadu na ochranu soukromí a osobních údajů.

Zdroje

• Tisk č. 138/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Stanovisko vlády (tisk 138/1)
• Historie projednávání
• OECD Guidelines on Corporate Governance of State-Owned Enterprises (2024): zásada II.F.2, nominace členů rad