Spotřební daň z benzinu a nafty: dočasné snížení o 1,70 Kč/l od 1. 5. do 1. 9. 2026

Aktualizace — stanovisko vlády, uplynulá data a přepis podle nových instrukcí, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku stanovisko vlády (tisk 133/1) jen zmínila. Vláda 13. dubna 2026 zaujala k návrhu nesouhlasné stanovisko: tvrdí, že cíle už dosahuje jejími vlastními opatřeními (hromadné prominutí části spotřební daně a regulace maximálních cen z 2. dubna 2026). Samotné vládní „už jsme to udělali“ jako důvod proti nepoužívám; věcně relevantní je jen to, co se dá ověřit: jak vypadá vládní opatření dnes a zda je návrh ve svém znění ještě použitelný. Doporučení se mění ze zdržet se na ne, a to kvůli zjištění, že navržená data účinnosti uplynula a text by po přijetí fungoval zpětně a bez mechanismu vrácení již zaplacené daně.

O co jde

Návrh reaguje na růst cen pohonných hmot po vojenském konfliktu na Blízkém východě (v důvodové zprávě „íránský konflikt“). Podle zprávy dosáhly průměrné ceny k 7. březnu 2026 u nafty 35,47 Kč/l a u benzinu Natural 95 34,78 Kč/l a ropa Brent vzrostla zhruba o 15 % na 84 USD za barel.

Návrh na čtyři měsíce snižuje spotřební daň: u bezolovnatého benzinu z 12 840 na 11 140 Kč/1000 l a u nafty z 9 950 na 8 250 Kč/1000 l, tedy o 1,70 Kč/l (§ 48 odst. 1, 3, 6, 13, 17 až 20, čl. I body 1 a 3). Od 1. září 2026 se hodnoty vrací (čl. I body 2 a 4). Zákon má nabýt účinnosti 1. května 2026, body 2 a 4 až 1. září 2026 (čl. III). Přechodná ustanovení (čl. II) určují, že daň z minerálních olejů uvedených do volného oběhu před účinností příslušných bodů se řídí starým zněním. Předkladatelé navrhují souhlas už v prvním čtení (§ 90 odst. 2 jednacího řádu). Zpráva se odvolává na precedent z roku 2022 (zákon č. 131/2022 Sb., snížení o 1,50 Kč/l).

Co je dobře

Snížení daně je jednoduchý a okamžitě použitelný nástroj. Návrh je časově omezený na čtyři měsíce a nemění strukturu daně. Nové sazby zůstávají nad unijními minimy podle směrnice 2003/96/ES (přepočtená minima 8 761 Kč u benzinu a 8 054 Kč u nafty při kurzu 24,405 Kč/EUR; důvodová zpráva). Správa daně by změnu zvládla bez administrativních změn.

Co je problematické

Návrh už nelze použít tak, jak je napsán. Zákon má nabýt účinnosti 1. května 2026 a vrátit sazby 1. září 2026 (čl. III), tedy v minulosti. Pokud by byl přijat dnes, snížil by sazbu zpětně za období od 1. května a zase ji zvýšil též zpětně od 1. září; přechodná ustanovení čl. II žádný mechanismus, jak vrátit či započíst už zaplacenou daň za minerální oleje uvedené do volného oběhu v těch měsících, neobsahují. Navíc by tak vznikla složitá retroaktivní úprava u daně, která se odvádí při uvedení do oběhu. Důvodová zpráva s takovou situací nepočítá, protože byla psána v době, kdy se účinnost zdála blízká.

Cena pro veřejné rozpočty a krytí. Podle zprávy by výpadek za čtyři měsíce činil asi 3,5 až 4,5 mld. Kč (stát 3,2–4,0 mld. Kč, Státní fond dopravní infrastruktury 0,3–0,4 mld. Kč). Hrubý výpočet z objemu 8,2 mld. litrů ročně dává přibližně 4,6 mld. Kč a zpráva ho snižuje s ohledem na elasticitu poptávky a zadržení zásob bez podrobnějšího dokladu. Krytí výpadku zpráva neuvádí.

Plošnost a promítnutí do cen. Úleva se týká všech spotřebitelů paliv bez ohledu na příjem a zpráva předpokládá, že se promítne do konečné ceny, ale nedokládá to ani nepopisuje, jak by se promítnutí hlídalo. Zpráva nehodnotí ani vliv na emise a užívání veřejné dopravy.

Postup. Souhlas už v prvním čtení omezuje diskusi o pozměňovacích návrzích, přestože právě opravy dat a přechodných ustanovení by byly nezbytné.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva uvádí jen český precedent z roku 2022 a unijní minima; zahraniční zkušenost neuvádí. Dohledal jsem Německo, které v roce 2022 snížilo energetickou daň z pohonných hmot na tři měsíce od 1. června („Tankrabatt“). Podle studie Dovern a kol. (Energy Economics, 2023, svazek 126), jež porovnává skutečné ceny s hypotetickým stavem bez slevy metodou synthetic difference-in-differences, se sleva u benzinu plně promítla do cen pro spotřebitele; u nafty autoři našli aspoň částečné promítnutí s citlivějšími odhady a podle studie míra promítnutí u nafty začala klesat už v srpnu, přestože sleva ještě platila. Pro český návrh z toho plyne, že plošné snížení daně se do cen promítá lépe u benzinu než u nafty a že účinek časem slábne, což zpráva nezmiňuje. Rozdíl v kontextu: Německo má vlastní trh a jiné objemy; srovnání neříká, jak by se úleva promítla v Česku. Jiné země jsem z povolených zdrojů nedohledal.

Aktuální český stav. Ministerstvo financí v Finančním zpravodaji 14/2026 (26. října 2026) zveřejnilo opatření obecné povahy vlády o hromadném prominutí části spotřební daně z motorové nafty o 1 939 Kč/1000 l za listopad 2026, tedy na sazbu 8 011 Kč/1000 l, odpovídající unijnímu minimu (po DPH celkem 2 350 Kč/1000 l). Opatření navazuje na dřívější, platí jen pro naftu pro vznětové motory a odůvodnění říká, že změnu sazby zákonem zatím nelze provést, protože by to omezilo možnost operativně analyzovat dopady a reagovat na případné ukončení konfliktu. Vládní opatření je tedy pružnější než zákonná změna s pevnými daty, a míra snížení u nafty je hlubší (1 939 Kč/1000 l) než v návrhu (1 700 Kč/1000 l); benzin podle něj prominutí nemá.

Co by šlo udělat lépe

Pokud by Sněmovna snížení daně chtěla, musela by upravit data účinnosti a přechodná ustanovení nebo předložit nový návrh, který by řešil dnešní situaci (např. pro naftu a časové ohraničení s možností zkrácení či prodloužení). Doložit promítnutí do cen na datech z roku 2022 a uvést krytí výpadku. Zvážit adresnější nástroje pro dopravce a zemědělce místo plošné úlevy.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, hlasovala ne.

Hlavní důvod: text s daty účinnosti 1. 5. a 1. 9. 2026 už nelze použít; po přijetí by snížil i zvýšil daň zpětně a bez řešení vrácení už zaplacené daně. Nejsilnější protiargument: dočasné snížení spotřební daně je legitimní nástroj proti nárazovému zdražení a zahraniční zkušenost ukazuje, že se do cen promítá, zejména u benzinu. To je však otázka nového a upraveného návrhu, ne tohoto textu. Krátkodobě by přijetí nevyřešilo nic, dlouhodobě by posílilo praxi zpětných daňových norem. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na ochranu domácností a dopravců před cenovými šoky, může hlasovat ano a data upravit ve druhém čtení: úleva je rychlá a jednoduchá a zahraniční data ukazují jejich promítnutí do cen, zejména u benzinu.
• Kdo klade důraz na pružnost, může hlasovat ne z jiného důvodu: snížení daně zákonem je nepružné a prominutí vládou umožňuje rychle reagovat.
• Zdržení se by bylo namístě, pokud by někdo čekal na upravený návrh; důvodem „ne“ je, že text sám už nelze beze změn použít.

Podrobnosti

Návrh předložili poslanci Martin Kupka, Jan Skopeček, Jiří Havránek a Vojtěch Munzar (podepsáno 10. března 2026); Sněmovně byl doručen 10. března 2026. Stanovisko vlády (nesouhlasné, 13. dubna 2026) je v tisku 133/1; Organizační výbor 15. dubna 2026 doporučil 1. čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu s obecnou rozpravou, které zatím neproběhlo. Důvodová zpráva hodnotí návrh jako slučitelný s ústavním pořádkem, právem EU a mezinárodními smlouvami, korupčně neutrální a bez dopadu na bezpečnost státu, soukromí a digitální legislativu.

Zdroje

• Tisk č. 133/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Stanovisko vlády (tisk 133/1)
• Historie projednávání
• Finanční zpravodaj 14/2026: opatření obecné povahy o prominutí spotřební daně z nafty (listopad 2026), Ministerstvo financí
• Estimating pass-through rates for the 2022 tax reduction on fuel prices in Germany: Dovern a kol., Energy Economics 126 (2023)