Investiční zprostředkovatelé: měkčí povinnosti „přiměřeně“ místo „obdobně“

Aktualizace — stanovisko vlády a přepis podle nových instrukcí, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku stanovisko vlády (tisk 132/1) jen zmínila. Vláda 30. března 2026 zaujala k senátnímu návrhu nesouhlasné stanovisko se třemi věcnými výhradami. Každou jsem porovnal s textem návrhu, s textem směrnice MiFID II a s Listinou; použil jsem jen ty, které se potvrdily, a uvádím je jako ověřená zjištění, ne jako postoj vlády. Doporučení AI se nemění, zůstává zdržet se, ale z jiných a konkrétnějších důvodů než dřív.

O co jde

Investiční zprostředkovatelé jsou malé subjekty (často s vázanými zástupci), které směrnice MiFID II (2014/65/EU) podle čl. 3 odst. 1 může vyjmout ze svého rozsahu, pokud je členský stát podrobí pravidlům, která jsou podle čl. 3 odst. 2 „at least analogous“, tedy přinejmenším obdobná vyjmenovaným ustanovením směrnice. Česko to udělalo v § 32 zákona o podnikání na kapitálovém trhu (č. 256/2004 Sb.): zprostředkovatel musí „obdobně“ plnit vybrané povinnosti obchodníků s cennými papíry.

Podle důvodové zprávy Česká národní banka vykládá toto „obdobně“ tak, že se na zprostředkovatele rozšiřuje i přímo použitelné nařízení (EU) 2017/565 a pravidla určená velkým finančním institucím; zpráva tomu říká „abstraktní prováděcí vztah“ bez opory v právním řádu. Senátní návrh:

• v nadpisu a odstavcích § 32 nahrazuje slovo „obdobně“ slovem „přiměřeně“ (čl. I body 1 a 2),
• v § 32 odst. 2 stanoví, že § 11 a, 12 a 12 a odst. 3 se použijí přiměřeně a že pravidla pro odměňování vázaných zástupců zohlední jejich postavení samostatně výdělečně činných obchodních zástupců,
• v § 32 odst. 6 vypouští z odkazů na jednání se zákazníky § 15 odst. 1 až 4, § 15 b, 15 ca, 15 d odst. 1 písm. f), 15 e odst. 1 a 2, 15 f a 15 l až 15 r,
• v novém odstavci 7 stanoví, že přímo použitelný předpis EU (zde nařízení 2017/565) se na plnění povinností zprostředkovatele použije jen přiměřeně.

Účinnost je od 1. ledna 2027 (čl. II).

Co je dobře

Návrh se snaží odstranit skutečný spor o výklad: zpráva popisuje, že ČNB rozšiřuje působnost evropského nařízení na zprostředkovatele nad rámec odkazů v zákoně, a vláda sama připouští, že požadavky na zprostředkovatele jdou v některých směrech nad minimum směrnice. Zásada proporcionality je legitimní: zprostředkovatel podle čl. 3 odst. 1 MiFID II nesmí držet peníze ani cenné papíry klientů, a nese proto menší rizika než obchodník. Vyjasnění, na které předpisy EU se vztahují odkazy zákona (nový odst. 7), může snížit náklady malých subjektů.

Co je problematické

„Přiměřeně“ je volnější než „obdobně“ a snižuje právní jistotu. Zpráva tvrdí, že „přiměřeně“ lépe odpovídá slovům „at least analogous“ ze směrnice. Doslovně to neplatí: „analogous“ je obdobný, kdežto „přiměřený“ znamená, že se ustanovení použije v omezeném rozsahu. Vláda upozorňuje, že přiměřené použití podle čl. 41 odst. 2 Legislativních pravidel vlády vede k sporům o rozsah a navíc, protože porušení některých povinností se postihuje jako přestupek, musí být jejich znaky stanoveny zákonem dostatečně určitě. Zásada, na kterou se vláda odvolává, odpovídá čl. 39 Listiny základních práv a svobod (jen zákon stanoví, které jednání je trestné a jaký trest); že se vztahuje i na přestupky, jsem z judikatury nepřezkoumával. Slovo „přiměřeně“ u povinností, za jejichž porušení se ukládá pokuta, tedy zvyšuje nejistotu, místo aby ji odstranilo.

Odměňování vázaných zástupců může klesnout pod minimum EU. Čl. 3 odst. 2 písm. b) MiFID II mezi povinnostmi, které musí vyňatá osoba plnit přinejmenším obdobně, vyjmenovává čl. 24 odst. 1, 3, 4, 5, 7 a 10 (a čl. 29 u vázaných zástupců); vláda uvádí, že odměňování upravují ustanovení, která zákon odkazuje, a že se mají podle práva EU vztahovat alespoň obdobně. Návrh v § 32 odst. 2 přitom odměňování uvádí jen „přiměřeně“ a dodává, že se zohlední postavení vázaných zástupců jako samostatných obchodních zástupců. Vláda z toho vyvozuje, že by se umožnil čistě provizní model bez rovnováhy pevné a pohyblivé složky odměny, tedy zvýšené riziko střetu zájmů. Že by tím návrh vybočil z unijního minima, jsem z povolených zdrojů nemohl s jistotou potvrdit (obsah čl. 24 odst. 10 jsem nečetl), ale riziko je reálné a zpráva ho neposuzuje.

Vypouštěné povinnosti nejsou popsány. Zpráva říká, že se vypouštějí ustanovení, která netransponují články vyjmenované v čl. 3 odst. 2 MiFID II, ale obsah paragrafů (§ 15 b, 15 ca, 15 l až 15 r a další) nepopisuje ani neuvádí, které povinnosti vůči zákazníkům zmizí. Počet dotčených zprostředkovatelů a klientů neuvádí.

Rozdílné zacházení se zákazníkem. Vláda uvádí zásadu, že zákazník má mít v zásadě stejnou ochranu bez ohledu na to, zda jedná s obchodníkem, nebo se zprostředkovatelem. Zprostředkovatelé prodávají investice široké veřejnosti, a rozdíl by proto musel být podložen posouzením konkrétních požadavků, což návrh neobsahuje.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva vychází z čl. 3 MiFID II a jiné státy neuvádí. Dohledal jsem Německo, které malé zprostředkovatele investic do fondů a „Vermögensanlagen“ řeší mimo režim MiFID živnostenským právem: podle § 34 f GewO potřebuje zprostředkovatel povolení, doklad odborné způsobilosti (zkouška u IHK), spolehlivost a pojištění profesní odpovědnosti a musí být zapsán v registru. Pravidla chování vůči zákazníkům stanoví vyhláška FinVermV; její § 16 ukládá zjistit znalosti, zkušenosti, finanční situaci a cíle klienta a doporučovat jen vhodné investice, u zprostředkování ověřit přiměřenost a upozornit klienta, není-li investice přiměřená. Německá úprava tedy neruší pravidla jednání se zákazníkem, ale upravuje je zvlášť, jednodušeji a výslovně. Rozdíl: německý režim se týká podílů na fondech a vybraných investic, nikoli všech investičních nástrojů, a rozsah je tedy užší než u českého investičního zprostředkovatele. Jiné státy jsem z povolených zdrojů nedohledal.

Co by šlo udělat lépe

Místo slova „přiměřeně“ vyjmenovat, které povinnosti zprostředkovatel plní a které ne, jak to dělá německá FinVermV. U odměňování zachovat „alespoň obdobně“ a ověřit soulad s čl. 24 odst. 10 MiFID II. Popsat obsah vypouštěných paragrafů, počet zprostředkovatelů a vázaných zástupců a dopad na klienty. Vyžádat si stanovisko České národní banky k novému § 32 odst. 7.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, zdržela se hlasování.

Hlavní dlouhodobý důvod: malí zprostředkovatelé potřebují jasná a úměrná pravidla a výkladový spor s dohledem je skutečný problém. Nejsilnější riziko: nahrazení „obdobně“ slovem „přiměřeně“ vyvolá nové spory u povinností, za jejichž porušení se ukládá pokuta, vypouštění ochranných povinností není popsáno a zmírnění odměňování vázaných zástupců může být pod unijním minimem. Protože jde o problémy odstranitelné jinou formulací, doporučení není „ne“; bez těchto oprav ale nelze říct, že přínosy převažují. Krátkodobě je dopad na rozpočet nulový, dlouhodobě záleží na ochraně klientů. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na proporcionalitu a na konkurenceschopnost malých subjektů, může hlasovat ano: zprostředkovatelé jsou malí a unijní právo je z přísných pravidel vyjímá; slovo „přiměřeně“ lze zpřesnit ve druhém čtení.
• Kdo klade důraz na ochranu klientů a právní jistotu, může hlasovat ne: návrh zmírňuje pravidla bez popisu dopadu a zavádí vágní pojem u povinností, které se postihují pokutou.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že cíl je rozumný, ale formulace nesplňuje to, co slibuje.

Podrobnosti

Návrh předložila skupina senátorů (Aschenbrenner L. a další; podepsal předseda Senátu Miloš Vystrčil); Sněmovně byl doručen 9. března 2026. Stanovisko vlády (nesouhlasné, 30. března 2026) je v tisku 132/1; Organizační výbor 1. dubna 2026 doporučil 1. čtení, které zatím neproběhlo. Důvodová zpráva hodnotí návrh jako slučitelný s ústavním pořádkem a právem EU, bez negativních dopadů na rozpočet, životní prostředí a soukromí, bez korupčních rizik (podle metodiky CIA) a bez lobbování.

Zdroje

• Tisk č. 132/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Stanovisko vlády (tisk 132/1)
• Historie projednávání
• Čl. 3 směrnice 2014/65/EU (MiFID II): znění unijní směrnice na legislation.gov.uk
• Listina základních práv a svobod: čl. 39
• § 34 f GewO a § 16 FinVermV