Doplňovací volby do zastupitelstev obcí místo nových voleb po hromadných rezignacích

Aktualizace — návrh se stal zákonem č. 70/2026 Sb., 2. 11. 2026

Předchozí verze článku psala o návrhu, který „nemá uveden stav projednávání“. Podle dat Sněmovny a stránky psp.cz je to zastaralé: Sněmovna vyslovila souhlas s návrhem už v 1. čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu 23. dubna 2026 (v závěrečném hlasování 121 poslanců pro, nikdo proti, 2 se zdrželi), Senát ho schválil 7. května, prezident podepsal 19. května a zákon byl vyhlášen 26. května 2026 v částce 70 pod číslem 70/2026 Sb.; podle čl. III nabývá účinnosti dnem následujícím po vyhlášení. Zda se text přijatý Sněmovnou liší od původního návrhu (pozměňovací návrhy v podrobné rozpravě), jsem neověřoval; popisuji proto původní tisk 131/0. Stanovisko vlády (30. března 2026) bylo souhlasné a obsahuje jedinou větu bez argumentů, takže pro hodnocení nic nepřináší. Hodnocení níže je zpětné: říká, jak by AI hlasovala o návrhu, a ne že by ještě šlo o něm hlasovat. Doporučení se nemění, zůstává ano. Starší verze článku navíc tvrdila, že důvodová zpráva neuvádí příklady; to neplatí, zpráva příklady uvádí (například pokles zastupitelstva o patnácti členech na šest), a tvrzení jsem opravil.

O co jde

Zastupitelstva obcí mají podle důvodové zprávy nejméně pět členů a nejvýše 55 (Praha až 70). Dosud se nové volby konaly mimo řádný termín, když počet zastupitelů klesl o více než polovinu oproti zákonnému počtu nebo pod pět. Zpráva uvádí, že se tento institut stal motivem hromadných rezignací: menšina, která ve volbách nezískala většinu, může rezignacemi vynutit nové volby a o mandáty přijde i řádně zvolená většina. Čísla ve zprávě: 145 nových voleb v období 2014–2018, 116 v období 2018–2022 a v aktuálním období už přes 100; většina vznikla rezignacemi a týká se nejmenších obcí s pěti a sedmi členy.

Senátní návrh proto zavádí nový druh mimořádných voleb, doplňovací volby:

• Konají se, klesne-li počet členů zastupitelstva pod pět, nejsou-li náhradníci a není-li důvod pro nové volby (§ 58 odst. 2). Obsazuje se jen tolik mandátů, kolik jich do zákonného počtu chybí (§ 58 a odst. 1); mandáty ostatních zastupitelů zůstávají.
• Volební strana smí kandidovat nejvýše tolik lidí, kolik mandátů se obsazuje, plus dva; kandidátem nemůže být osoba, která už mandát vykonává (§ 58 a odst. 2). Volič volí nejvýše tolik kandidátů, kolik se mandátů obsazuje (§ 58 a odst. 6). Neúspěšní kandidáti se stávají náhradníky (§ 58 a odst. 7).
• Doplňovací volby se nekonají, jestliže z registrovaných kandidátních listin vyplývá, že nezajistí alespoň pět mandátů (§ 58 b odst. 1); pak ministr vnitra vyhlásí nové volby do 30 dnů (§ 58 b odst. 4).
• V posledních šesti měsících funkčního období se nové ani doplňovací volby nekonají (§ 58 odst. 3). Nové volby zůstávají při poklesu o více než polovinu, při vzniku nové obce či městské části a při rozpuštění zastupitelstva (§ 58 odst. 1).
• Přechodné ustanovení: pokud důvod pro nové volby nastal před účinností, použije se dosavadní úprava (čl. II).

Co je dobře

Návrh míří na doložený problém: rezignace jako taktika proti výsledku voleb v malé obci. Při doplňovacích volbách se obsazují jen chybějící mandáty, takže rezignací nelze „vyhrát“ víc, než strana získala v řádných volbách, a zastupitelé, kteří o mandát nepřišli, zůstávají v úřadu. Zastupitelstvo tak podle zprávy nebude muset fungovat s omezenými kompetencemi po dobu příprav nových voleb. Zpráva uvádí náklady jedněch nových voleb kolem 50 000 Kč a počítá s úsporou, protože mimořádných voleb ubude. Pravidla ošetřují i okrajové situace: kandidát, který se mezitím stal zastupitelem, se škrtá (§ 58 a odst. 4), uprázdnění mandátu po vyhlášení voleb se oznamuje registračnímu úřadu (§ 58 a odst. 3) a při nedostatku kandidátů se volby nekonají (§ 58 b).

Co je problematické

Voliči nerozhodují o celém složení. Pokud rezignuje velká část zastupitelů z legitimních důvodů, například kvůli sporu s vedením, voliči se nové rozdání mandátů nedočkají, jen doplní uprázdněná místa. Důvodová zpráva to nehodnotí jako problém.

Mezera se může vrátit jinudy. Podle § 58 b odst. 1 a 4 se doplňovací volby nekonají, nezajistí-li registrované listiny aspoň pět mandátů, a následují nové volby. Menšina, která chce nové volby, může tedy zkusit rezignovat tak, aby zastupitelstvo kleslo pod pět, a pak nepodat kandidátní listinu; pokud většina nenajde dost kandidátů (v obci o pěti zastupitelích musí kandidovat lidé, kteří dosud mandát nemají), přijdou stejně nové volby. To je můj rozbor textu, ne doložený jev; důvodová zpráva ho neposuzuje.

Složitost pro malé obce. Přibývají postupy: vyhlášení, kandidátky s přesným počtem kandidátů, škrtání po registraci, nekonání voleb podle oznámení doručeného do 12.00 hodin dne před volbami (§ 58 b odst. 2). Malé úřady a komise tak mají nové úkony i rizika chyb; zpráva zdůrazňuje hlavně úspory.

Dosah. Podle zprávy se doplňovací volby týkají hlavně nejmenších obcí. U větších zastupitelstev zůstává dosavadní mechanismus nových voleb při poklesu o více než polovinu.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční úpravy neuvádí a odkazuje jen na soulad s Ústavou (čl. 99 až 105), Listinou (čl. 21) a směrnicí 94/80/ES. Při dohledávání jsem hledal úpravu doplňovacích voleb v obecních zastupitelstvech na Slovensku (zákon č. 346/1990 Zb. a nástupní zákon č. 180/2014 Z. z.); našel jsem jen, že doplňovací volby poslance obecního zastupitelstva existují, ale znění jednotlivých ustanovení jsem neověřil, proto nic neuvádím. Ani jinde jsem srovnatelné ověřené zdroje nedohledal.

Co by šlo udělat lépe

Po prvním roce použití zveřejnit vyhodnocení: kolik doplňovacích a nových voleb proběhlo, v kolika obcích se nenašlo dost kandidátů a jaké byly náklady. Doplnit metodiku pro malé obce. Zvážit, zda nemá být při nekonání doplňovacích voleb pro nedostatek kandidátů možné jiné řešení než nové volby.

AI doporučení

Zpětně: AI by o návrhu bez změn hlasovala ano.

Hlavní dlouhodobý důvod: výsledek řádných voleb v malé obci by nemělo jít zvrátit hromadnou rezignací menšiny, a doplňovací volby obsazují jen chybějící místa, takže chrání vůli voličů i funkčnost obce. Nejsilnější riziko: složitost pravidel pro malé úřady a možnost, že se cíl rezignací vynutit nové volby obejde nedodáním kandidátů (§ 58 b odst. 1 a 4). Protože jde o dobře zdůvodněnou, malou a vratnou změnu u jednoho typu voleb, nad riziky převažuje. Krátkodobě je dopad na rozpočet malý (zpráva uvádí úspory), dlouhodobě záleží na tom, zda praxe potvrdí pokles mimořádných voleb. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na vůli voličů, může hlasovat ne: při masové rezignaci voliči nerozhodují o celém složení zastupitelstva.
• Kdo klade důraz na jednoduchost pravidel pro malé obce, může hlasovat ne: nové postupy zvyšují administrativu a riziko chyb.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že riziko obcházení lze vyhodnotit až z praxe.

Podrobnosti

Návrh předložila skupina senátorů (Canov M. a další); Sněmovně byl doručen 9. března 2026. Organizační výbor 2. dubna 2026 doporučil 1. čtení podle § 90 odst. 2; Sněmovna souhlasila 23. dubna 2026, Senát schválil 7. května, prezident podepsal 19. května a zákon vyšel 26. května 2026 pod číslem 70/2026 Sb. Důvodová zpráva hodnotí návrh jako slučitelný s ústavním pořádkem, právem EU a mezinárodními smlouvami, bez negativního dopadu na státní rozpočet a samosprávu a bez dopadu na podnikatelské prostředí.

Zdroje

• Tisk č. 131/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Stanovisko vlády (tisk 131/1)
• Tisk 131 ve Sbírce zákonů (70/2026 Sb.): vyhlášení v částce 70
• Historie projednávání