Státní sociální podpora: odklad digitalizace řízení a pevných 15 000 Kč před porodem

Aktualizace — návrh se stal zákonem č. 93/2026 Sb., 2. 11. 2026

Předchozí verze článku psala o návrhu, který „nemá uveden stav projednávání“. Podle dat Sněmovny a stránky psp.cz je to zastaralé: Sněmovna návrh v 1. čtení projednala 22. dubna 2026, ve 2. čtení 6. května byly podány pozměňovací návrhy a ve 3. čtení 15. května 2026 ho schválila (rozhodující hlasování: 128 poslanců pro, nikdo proti, 10 se zdrželo). Tři pozměňovací návrhy byly zamítnuty. Senát návrh schválil 28. května, prezident ho podepsal 5. června a zákon byl vyhlášen 10. června 2026 v částce 93 pod číslem 93/2026 Sb. Text pozměňovacích návrhů se mi stáhnout nepodařilo, proto popisuji původní tisk 124/0 a konečné znění zákona může mít odchylky. Stanovisko vlády (30. března 2026) bylo souhlasné a obsahuje jedinou větu bez argumentů, takže pro hodnocení nic nepřináší. Hodnocení níže je zpětné. Doporučení se nemění, zůstává ano.

O co jde

Zákon č. 152/2025 Sb. zavedl novou dávku státní sociální pomoci („superdávku“, v účinnosti od 1. října 2025) a v části o státní sociální podpoře počítal s digitalizačními změnami od 1. července 2026: žádosti přes klientskou zónu, elektronické doručování, spis jen v elektronické podobě, nové procesní lhůty. Podle důvodové zprávy se tento termín jeví jako nerealizovatelný, protože úpravy vyžadují masivní zásahy do aplikací a kapacity informačních systémů jsou vytíženy implementací stejných procesů u nové dávky státní sociální pomoci.

Návrh proto:

• odsouvá digitalizaci podle jednotlivých dávek na 1. ledna, 1. července a 1. září 2027 (čl. III); u rodičovského příspěvku před porodem, podpory studujícího rodiče a příspěvku na vysokoškolské studium se zavádí „digitalizovaná dávka“ se žádostí přes informační systém, asistovaným podáním, datovou schránkou nebo listinně; písemnost se považuje za doručenou po 10 dnech od vložení do informačního systému, spis se vede jen elektronicky a odvolací lhůta je 30 dnů;
• vyjímá porodné a pohřebné z digitálního režimu, protože jde o jednorázové dávky a jejich digitalizace by podle zprávy byla neekonomická;
• stanoví pevnou částku rodičovského příspěvku před porodem: v § 30 d odst. 3 zákona o státní sociální podpoře se doplňuje, že výše činí 15 000 Kč měsíčně, žena doloží očekávaný den porodu a po zániku nároku musí podat novou žádost o rodičovský příspěvek (§ 30 d odst. 4); dávka se poskytuje dva kalendářní měsíce před očekávaným dnem porodu, od 1. ledna 2027;
• zpřesňuje zúčtování přeplatků: přeplatek na dávce před porodem nevzniká za dobu, po kterou rodiči náležel i rodičovský příspěvek na dítě (§ 62 odst. 4), a u podpory studujícího rodiče se zavádí objektivní odpovědnost za vrácení neoprávněně vyplacených částek; rozhoduje se o ní společně s rodičovským příspěvkem (§ 33 odst. 5).

Co je dobře

Odklad chrání před spuštěním digitálních procesů, na které nejsou technicky připraveny informační systémy; podle zprávy by jinak hrozila nefunkčnost, prodlužování řízení a problémy s výplatami. Ponechání porodného a pohřebného mimo digitální režim podle zprávy ušetří prostředky na úpravy aplikací. Pevná částka 15 000 Kč je předvídatelná a bez individuálního posuzování, což podle zprávy zrychluje přiznání a zajišťuje rovné zacházení se ženami, které z důvodu nepravidelných úvazků, studia nebo jiných situací nemají nárok na nemocenské dávky v těhotenství. Návrh nemění okruh oprávněných osob, kromě pevné částky.

Co je problematické

Roztříštěné termíny. Jedno datum se nahrazuje několika (1. 7. 2026, 1. 9. 2026, 1. 1., 1. 7. a 1. 9. 2027), což je pro úřady i žadatele méně přehledné. Zpráva neuvádí, co zaručí splnění nových termínů.

Nevyčíslená pevná částka. Zpráva říká, že návrh nemá přímý dopad na státní rozpočet, přitom stanoví částku 15 000 Kč měsíčně jako dávku před porodem a neuvádí odhad počtu příjemců ani celkových nákladů. Pevná částka neodráží dosavadní příjem ženy: pro někoho znamená víc, pro jiného méně. Odůvodnění (§ 30 d) tvrdí, že pokrývá základní životní náklady, ale neuvádí, z čeho se číslo odvozuje.

Digitální doručování. Písemnost se u digitalizované dávky považuje za doručenou po 10 dnech od vložení do informačního systému, i když se adresát nepřihlásil. Zpráva počítá s možností doručování vyloučit, ale nezmiňuje, jak se o ní lidé dozvědí a jak se dotkne těch, kdo nemají digitální dovednosti.

Postup. Souhlas už v prvním čtení omezuje rozpravu u návrhu, který mění procesní práva a zavádí pevnou částku; ve skutečnosti se však projednával ve všech čteních včetně pozměňovacích návrhů.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční úpravy neuvádí. Dohledal jsem Německo: mateřská dávka (Mutterschaftsgeld) podle § 24 i SGB V se vyplácí za ochranné lhůty podle § 3 zákona na ochranu matek, tedy před porodem i po něm, a pro zaměstnané ženy se počítá z průměrného denního čistého výdělku; z pojištění se platí nejvýše 13 eur na kalendářní den, částku nad tím doplácí zaměstnavatel. Německý model je tedy odvozen od příjmu, kdežto české řešení je pevná částka bez ohledu na dosavadní výdělek, což zpráva zdůvodňuje rovností žen bez nároku na nemocenské. Rozdíl v kontextu: německá dávka je součástí nemocenského a zaměstnaneckého systému, česká dávka je dávkou státní sociální podpory pro rodiče. Pro jiné státy jsem spolehlivý zdroj nedohledal.

Co by šlo udělat lépe

Uvést odhad počtu příjemců a nákladů dávky před porodem a odvození výše 15 000 Kč. Stanovit jediný realistický termín digitalizace nebo zveřejnit harmonogram informačních systémů. Zajistit alternativy pro lidi bez digitálních dovedností a informovat je o možnosti doručování vyloučit. Po roce vyhodnotit, zda pevná částka funguje pro různé skupiny žen.

AI doporučení

Zpětně: AI by o návrhu bez změn hlasovala ano.

Hlavní dlouhodobý důvod: odložit digitální procesy, na které nejsou připraveny systémy, a zavést jednoduchou pevnou dávku před porodem, která pokrývá i ženy bez nároku na nemocenské, je rozumné pro stabilitu výplat a rovný přístup. Nejsilnější riziko: nevyčíslené náklady dávky před porodem a roztříštěné termíny digitalizace, které nezaručují splnění. Protože návrh nemění okruh oprávněných a řeší reálný problém s termínem, nad riziky převažuje. Krátkodobě je dopad na rozpočet neurčený, dlouhodobě záleží na tom, zda se pevná částka osvědčí. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na rozpočtovou kázeň, může hlasovat ne: pevná částka 15 000 Kč před porodem je zavedena bez doložení nákladů a počtu příjemců.
• Kdo klade důraz na přehlednost a jistotu pro žadatele, může hlasovat ne: pět různých termínů účinnosti ztěžuje orientaci a nezaručuje, že se nová data stihnou.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že odklad chrání výplaty a nedostatky lze řešit v dalších čteních.

Podrobnosti

Návrh předložil poslanec Aleš Juchelka; Sněmovně byl doručen 6. února 2026. Organizační výbor 2. dubna 2026 doporučil 1. čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu; 22. dubna se konalo 1. čtení, 6. května 2. čtení, 15. května 3. čtení; Senát schválil 28. května, prezident podepsal 5. června a zákon vyšel 10. června 2026 pod číslem 93/2026 Sb. Důvodová zpráva hodnotí návrh jako slučitelný s ústavním pořádkem, právem EU a mezinárodními smlouvami a bez přímého dopadu na státní rozpočet.

Zdroje

• Tisk č. 124/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Stanovisko vlády (tisk 124/1)
• Tisk 124 ve Sbírce zákonů (93/2026 Sb.): vyhlášení v částce 93
• Historie projednávání
• § 24 i SGB V: Mutterschaftsgeld