ČNB nechala repo sazbu na 3,5 %: inflace letos pod cílem, růst kolem 3 %

O co jde

Zpráva o měnové politice je pravidelná publikace České národní banky (ČNB), kterou banka plní zákonnou povinnost informovat ústavní činitele a veřejnost o měnovém vývoji. Vychází čtyřikrát ročně spolu s novou prognózou. Zimní vydání 2026 schválila bankovní rada 12. února 2026 a vychází z informací dostupných zhruba k 23. lednu 2026. Do Sněmovny dorazila 3. března 2026 a podle průběhu na webu Sněmovny je s ní vše vyřízeno usnesením výboru: 14. dubna 2026 se usnesení výboru stalo rozhodnutím Sněmovny. Nejde tedy o zákon a nic se jím neukládá občanům ani firmám.

Hlavní zpráva je prostá. Bankovní rada na únorovém zasedání nechala úrokové sazby beze změny: dvoutýdenní repo sazba, hlavní nástroj ČNB, zůstává na 3,5 %, diskontní sazba na 2,5 % a lombardní sazba na 4,5 % (kap. 4). Repo sazba je na této úrovni od května 2025. Rizika výhledu plnění inflačního cíle vyhodnotila bankovní rada v souhrnu jako vyrovnaná. Podle zprávy inflace v lednu 2026 klesla na 1,6 %, nejníže od listopadu 2016.

Prognóza počítá s tím, že celková inflace bude letos 1,6 % a v roce 2027 2,1 %, HDP poroste o 2,9 % v obou letech, průměrná nominální mzda o 6,1 % a 5,0 %, tříměsíční sazba PRIBOR bude 3,6 % a 4,0 % a kurz kolem 24,4 a 24,5 koruny za euro (tabulka v úvodní kapitole „Rozhodnutí, aktuální výhled a jeho rizika“). Letošní nízká inflace je podle textu výrazně dána tím, že se poplatek za podporované zdroje energie (POZE) převádí plně na státní rozpočet, čímž regulované ceny meziročně klesnou.

Co je dobře

Zpráva je v mezích svého žánru otevřená. Banka ukazuje, na čem prognózu staví, uvádí intervaly spolehlivosti a v samostatných scénářích ilustruje, co by se stalo, kdyby mzdy rostly rychleji nebo kdyby koruna zůstala silnější (kap. 4). Zpětně také vyhodnocuje, jak se jí dařilo plnit cíl: Box 3 konstatuje, že inflace se v letech 2024 a 2025 pohybovala jen lehce nad 2 % cílem a že nastavení sazeb bylo ze zpětného pohledu adekvátní. Takové sebehodnocení je pro občana užitečné, i když je to hodnocení instituce o sobě samé.

Přínosné je také to, že zpráva nezůstává u čísel. Zmiňuje názorové rozdíly v bankovní radě před zasedáním (dva členové připouštěli debatu o snížení sazeb až o 50 bazických bodů, jiní upozorňovali na fiskální riziko a napjatý trh práce), srovnává prognózu s očekáváním analytiků, firem a domácností (Tab. 4.1) a v Boxech přidává dva širší pohledy: kondici českého průmyslu (Box 1) a využívání umělé inteligence ve firmách (Box 2), kde Česko podle Eurostatu leží nad průměrem EU. Příloha představuje obnovený „Scoreboard“ rizik rozdělený na heatmapu cyklických a graf strukturálních ukazatelů.

Co je problematické

Pro běžného čtenáře je zpráva technická a dlouhá. Řada klíčových pojmů (mezera výstupu, imputované nájemné, momentum, FRA) se vysvětluje jen letmo nebo vůbec. Hlavní sdělení je navíc nejednoznačné: celková inflace je pod cílem, ale jádrová inflace zůstává zvýšená (v prosinci 2,8 %) a banka sama říká, že pro ni je klíčová právě ona. Domácnost, která vidí inflaci 1,6 %, tak může jen těžko pochopit, proč sazby zůstávají vysoko.

Zpráva samotná upozorňuje na rizika, která spadají mimo působnost centrální banky. Scoreboard označuje za nejintenzivnější proinflační riziko saldo sektoru vládních institucí: deficit se podle odhadu snížil v roce 2025 na 1,9 % HDP a letos vzroste na 2,5 % HDP, strukturální deficit pak na 2,5 % a v roce 2027 na 2,9 % HDP. Tlak jde i od cen bydlení a služeb a z napjatého trhu práce: nabídkové ceny bytů ve 4. čtvrtletí 2025 meziročně vzrostly o 16,9 %, úvěry na bydlení o 8,1 % a úvěry na spotřebu o 11,7 %. Prognóza také pracuje s předpoklady, které se mohou nenaplnit (německý fiskální impuls, vývoj cel a geopolitiky, strana 37 a násl.), a zpráva přiznává, že dopad vládních plánů je „nejistý“, protože chybí konkrétní legislativní návrhy.

Jak je to řešeno jinde

Samotný text se věnuje hlavně Česku a eurozóně. Zmiňuje, že od ECB se letos očekává stabilita sazeb a od amerického Fedu pokles ke 3 % (kap. 1), a ukazuje, že průmysl stagnuje i jinde v Evropě, nejhůře v Německu (Box 1). Šířeji lze jako obecný kontext (mimo text zprávy) dodat, že režim cílování inflace se veřejně stanoveným cílem 2 % je mezi centrálními bankami rozvinutých zemí běžný a že pravidelné zprávy s prognózou a vysvětlením rozhodnutí vydává řada z nich. Česká specifika, na která zpráva upozorňuje, jsou rychlý růst mezd, silný růst cen nemovitostí a konvergenční tlak na ceny služeb.

Co by šlo udělat lépe

Z pohledu občana by pomohl krátký, jazykově jednoduchý „výtah“ na jedné straně s odpověďmi na tři otázky: co se stane s mou hypotékou, se spořením a s cenami v obchodě. Zpráva k tomu má podklady (Graf 4.10 o sazbách z úvěrů, Tab. 4.1 o očekáváních), ale čtenář je musí složit sám. Užitečné by bylo také výrazněji oddělit to, co je rozhodnutí ČNB, od toho, co ČNB jen prognózuje a co spadá do rozhodování vlády a Parlamentu (rozpočet, regulované ceny, energetické poplatky), aby bylo vidět, kdo za jaký tlak na ceny odpovídá. Užitečné by bylo také, kdyby zpráva v hlavním textu přehledně ukazovala, jak se minulé prognózy shodovaly se skutečností; Box 3 hodnotí plnění inflačního cíle, ale přímé srovnání prognóz se skutečností jsme v něm nenašli.

Proč AI zatím nedoporučuje

U tohoto tisku se nehlasuje o zákoně ani o změně práv a povinností: jde o informaci, kterou Sněmovna bere na vědomí, a navíc je projednávání podle webu Sněmovny již uzavřeno. Neexistuje tedy „návrh“, který by AI mohla doporučit schválit nebo odmítnout, a hodnocení správnosti měnové politiky z cizích prognóz by přesahovalo to, co lze z textu spolehlivě posoudit. Proto AI doporučení nevydává. Komentář výše se omezuje na srozumitelné shrnutí a na místa, kde je zpráva nejasná nebo kde sama upozorňuje na rizika.

Podrobnosti

Zprávu předložila ČNB 3. března 2026. Organizační výbor ji 4. března přikázal věcně příslušnému výboru, jehož usnesení k tisku 122/0 (označené jako navazující tisk 122/8 ze dne 2. dubna 2026) je podle průběhu rozhodnutím Sněmovny; k tomu došlo 14. dubna 2026. Samostatné hlasování pléna se tedy neočekává.

Číselné údaje v tomto článku jsou převzaty ze zprávy; na některých místech jsou v extrahovaném textu viditelné drobné vady převodu z PDF (zdvojená písmena v tabulce přehledu prognózy), proto jsme čísla ověřovali proti textu v hlavní kapitole i v kap. 4. Grafy v textu nelze číst a nevycházeli jsme z nich.

Zdroje

• Tisk č. 122/0 na psp.cz
• Historie projednávání