Podpora rodin: vyšší sleva na děti, rodičovský příspěvek 400 tis., ošetřovné 16 dnů

Aktualizace — stanovisko vlády, zákon o rodičovském příspěvku a přepis podle nových instrukcí, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku stanovisko vlády (tisk 121/1) jen zmínila. Vláda 30. března 2026 zaujala k návrhu nesouhlasné stanovisko se šesti body. Z nich jsem přepočítal, co se dalo ověřit (výpočet maximálního čerpání rodičovského příspěvku), a porovnal návrh s tím, co se mezitím stalo: zvýšení rodičovského příspěvku na 400 000 Kč bylo schváleno jiným, vládním návrhem (tisk 198) a od 1. ledna 2027 se týká dětí narozených od tohoto dne. Zbývající části tisku 121 (daňové zvýhodnění, limit čerpání, ošetřovné, otcovská) čekají na 1. čtení. Samotné vládní „nesouhlasíme, připravujeme vlastní návrh“ za důvod hodnocení nepovažuji. Doporučení se nemění, zůstává zdržet se, ale zdůvodnění je nově věcné a rozděluje návrh na části.

O co jde

Návrh sdružuje několik opatření na podporu rodin s dětmi ve třech zákonech.

Daňové zvýhodnění. Roční daňové zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35 c zákona o daních z příjmů) se zvyšuje: na první dítě o 7 176 Kč, na druhé o 7 488 Kč a na třetí a každé další o 9 336 Kč. Důvodová zpráva uvádí, že částky nebyly valorizovány od roku 2021, zatímco životní náklady domácností s dětmi vzrostly. Zvýšení se má uplatnit už za zdaňovací období roku 2026 v přiznání podaném v roce 2027, zatímco zálohy na daň se v roce 2026 počítají podle starých částek.

Rodičovský příspěvek. Celková částka roste z 350 000 na 400 000 Kč (u vícerčat 800 000 Kč) pro nejmladší dítě narozené od 1. července 2026. Limit měsíčního čerpání se zvyšuje z 70 % na 100 % 30násobku denního vyměřovacího základu. Zrušuje se limit 120 hodin měsíční docházky dítěte do předškolního zařízení a podmínku osobní péče splní i rodič, který zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou.

Nemocenské pojištění. Podpůrčí doba ošetřovného se sjednocuje na nejdéle 16 kalendářních dnů pro všechny (dnes 9 dnů, 16 jen u osamělých pojištěnců; § 39 a násl. zákona o nemocenském pojištění). Otcovskou poporodní péči lze čerpat nejpozději do 12 měsíců věku dítěte místo dnešních 6 týdnů. Tyto části mají účinnost od 1. ledna 2027, ostatní od 1. července 2026.

Co je dobře

Valorizace daňového zvýhodnění po pěti letech obnovuje reálnou hodnotu podpory rodin. Zrušení limitu 120 hodin a zvýšení měsíčního čerpání dávají rodičům větší volnost; zpráva uvádí, že dnešní omezení prodlužuje příjmovou závislost a odrazuje otce od rodičovské. Sjednocení ošetřovného na 16 dnů odstraňuje podle zprávy nerovnost mezi osamělými a úplnými rodinami; zpráva odhaduje, že asi 12 % případů ošetřování přesáhne 9 dnů a u asi čtvrtiny končí ošetřovné přesně po 9 dnech. Delší lhůta pro otcovskou dává otcům i zaměstnavatelům větší flexibilitu.

Co je problematické

Cena a krytí. Zvýšení slevy na dítě podle Ministerstva financí (v citaci zprávy) zvýší dnešní roční náklad 42 mld. Kč o 16 mld. Kč; rodičovský příspěvek (dnes asi 29 mld. Kč ročně) postupně o asi 4 mld. Kč při 84 tisících narozených dětí ročně; ošetřovné o 310 až 370 mil. Kč ročně. Celkem jde přibližně o 20 mld. Kč ročně. Zpráva uvádí, že „návrh nemá další negativní dopady do státního rozpočtu“, a očekává pozitivní dopad z vyšší spotřeby, dřívějšího návratu do práce a případného růstu porodnosti, což nedokládá čísly. Zdroj krytí neuvádí.

Limit 100 % umožní vyčerpat příspěvek za necelých pět měsíců. Vláda ve stanovisku počítá, že maximální měsíční čerpání by rostlo z 59 997 Kč na 85 710 Kč. Přepočet potvrzuje: 59 997/0,7 = 85 710 Kč a 400 000/85 710 = asi 4,7 měsíce. Dávka, která je určena k pokrytí několika let péče o dítě, by se tedy mohla proměnit v krátkodobou vysokou náhradu příjmu pro rodiče s vysokým výdělkem. Zpráva to zdůvodňuje tím, že rodiče nechtějí být závislí na příspěvku dlouho, ale nehodnotí, jak se změní rozložení dávky mezi rodiče s nízkým a vysokým příjmem.

Nerovnoměrné zvýšení. Zvýšení daňového zvýhodnění je nejvyšší u třetího a dalšího dítěte (9 336 Kč), nižší u prvních dvou. Zpráva tvrdí, že jde o kompenzaci inflace, ale pro odstupňování podle pořadí dítěte nedává věcný důvod; vláda na to upozorňuje a z textu se to potvrdilo (§ 35 c: tři různé částky).

Čas a překryv s jiným zákonem. Účinnost 1. července 2026 už uplynula. Navýšení rodičovského příspěvku na 400 000 Kč mezitím upravuje tisk 198 (schválen 8. 7. 2026 poměrem 158:0:4, podepsán prezidentem 17. 8. 2026) pro děti narozené od 1. ledna 2027; tisk 121 má stejné navýšení už od 1. července 2026. Pokud by byly přijaty oba, vznikly by dvě různá data a výklad, který z nich platí. Souběh s tiskem 112 (370 000 Kč a valorizace) zpráva také nezohledňuje.

Otcovská a ošetřovné. Prodloužení ošetřovného je spojeno s výdaji systému (310 až 370 mil. Kč) a zpráva nepopisuje dopad na zaměstnavatele a trh práce. Otcovská by se z krátké péče v prvních dnech po návratu z porodnice změnila na volno kdykoli do prvního roku dítěte; zpráva to zdůvodňuje flexibilitou, ale nehodnotí, zda se tím zachová účel dávky (podpora matky v prvních týdnech).

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční úpravy neuvádí. Dohledal jsem dvě německá ustanovení. Podle § 66 odst. 1 EStG činí přídavek na dítě (Kindergeld) 259 eur měsíčně na každé dítě, bez odstupňování podle pořadí; český návrh naopak zvyšuje slevu nejvíce u třetího a dalšího dítěte. Podle § 4 BEEG mají rodiče společně nárok na 12 měsíčních částek rodičovské dávky (Elterngeld), plus dva měsíce navíc, rozdělí-li se oba rodiče o péči (Partnermonate); dávka je navázána na čerpání po měsících, ne na vyčerpání pevné částky. Německý model proto nabízí flexibilitu v čase, nikoli rychlé vyčerpání celé částky. Rozdíl v kontextu: Elterngeld je navázán na dřívější příjem a je jinak konstruován než česká dávka s pevnou celkovou částkou; srovnání ukazuje jen jiný způsob nastavení, ne že by český návrh byl nesprávný.

Co by šlo udělat lépe

Rozdělit návrh na části, které lze projednat zvlášť: daňové zvýhodnění, rodičovský příspěvek, ošetřovné a otcovskou. Uvést zdroj krytí nákladů a doložit odhad pozitivního dopadu. Rozhodnout, zda se zvýšení rodičovského příspěvku řeší tiskem 198, nebo tímto tiskem. Zdůvodnit odstupňování daňového zvýhodnění podle pořadí dítěte (nebo zvolit jednotnou valorizaci). Posoudit, zda limit 100 % nemá mít strop v počtu měsíců.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, zdržela se hlasování.

Hlavní dlouhodobý důvod: valorizace daňového zvýhodnění po pěti letech, delší ošetřovné a větší flexibilita rodičovského příspěvku jsou rozumné cíle, které návrh podporuje konkrétními údaji. Nejsilnější riziko: trvalý náklad asi 20 mld. Kč ročně bez uvedeného krytí, odstupňování zvýšení bez věcného důvodu, dvojí úprava rodičovského příspěvku s tiskem 198 a limit 100 %, který mění charakter dávky. Podle kritérií tohoto webu proto nelze říct, že přínosy převažují; po rozdělení návrhu na části by se doporučení mohlo lišit. Krátkodobě je dopad asi 20 mld. Kč ročně, dlouhodobě záleží na tom, zda bude opatření financováno. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na podporu rodin s dětmi, může hlasovat ano: daňové zvýhodnění nebylo od roku 2021 navýšeno a návrh řeší doložené nerovnosti (osamělí rodiče, otcové, limit 120 hodin).
• Kdo klade důraz na rozpočtovou kázeň, může hlasovat ne: trvalý dopad kolem 20 mld. Kč ročně bez krytí a s překryvem na tisk 198 komplikuje veřejné finance a právní jistotu.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že části návrhu jsou rozumné, ale celek je nevyvážený a lze ho po rozdělení projednat po částech.

Podrobnosti

Návrh předložili Marian Jurečka, Monika Brzesková, Tom Philipp, Marek Výborný a další poslanci; Sněmovně byl doručen 2. března 2026. Stanovisko vlády (nesouhlasné, 30. března 2026) je v tisku 121/1; Organizační výbor 2. dubna 2026 doporučil 1. čtení, které zatím neproběhlo. Účinnost je 1. července 2026, s výjimkou změn nemocenského pojištění od 1. ledna 2027. Důvodová zpráva hodnotí návrh jako přínos pro prorodinnou politiku a uvádí, že při přípravě nelobboval žádný lobbista.

Zdroje

• Tisk č. 121/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Stanovisko vlády (tisk 121/1)
• Historie projednávání
• § 66 EStG a § 4 BEEG: Kindergeld a Elterngeld v Německu