Základní sleva na poplatníka se promění v daňové zvýhodnění i pro lidi s nízkými příjmy

Aktualizace — stanovisko vlády, ověřené vady textu a nové doporučení, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku stanovisko vlády (tisk 120/1) jen zmínila a doporučila ano. Vláda 30. března 2026 zaujala k návrhu nesouhlasné stanovisko s osmi výhradami, z nichž většina je legislativně-technická. Porovnal jsem je s textem návrhu: čtyři se potvrdily (daňový bonus na poplatníka jen pro zaměstnance, vazba bonusu na pojistné zaplacené „jiným plátcem“, závislost zaměstnance na chování zaměstnavatele, nejasné odkazy ve vedlejších paragrafech). Postoj vlády samotný za důvod nepovažuji; důvodem je, že text, jak je napsán, nedovede to, co slibuje. Doporučení se mění z ano na zdržet se: cíl je rozumný, ale návrh potřebuje opravu.

O co jde

Základní sleva na dani na poplatníka (§ 35 ba zákona o daních z příjmů) činí 30 840 Kč ročně a je „nevratná“: lze ji uplatnit jen do výše vypočtené daně. Důvodová zpráva upozorňuje, že u zaměstnanců s velmi nízkým příjmem je daň nižší než sleva, takže část slevy propadá; to má regresivní účinek.

Návrh proto zrušuje slevu v § 35 ba a stejnou částku zařazuje do § 35 c jako daňové zvýhodnění na poplatníka (30 840 Kč ročně, písm. a); zvýhodnění na vyživované dítě zůstává (písm. b: 15 204, 22 320 a 27 840 Kč ročně). Zvýhodnění lze uplatnit jako slevu na dani, daňový bonus, nebo oboje (§ 35 c odst. 1). Bonus na poplatníka může uplatnit ten, kdo měl příjmy ze závislé činnosti (§ 6), ze kterých bylo zaplaceno pojistné, a to nejvýše do součtu zaplaceného pojistného, „zaplaceného jak poplatníkem, tak i jiným plátcem“ (§ 35 c odst. 4). Bonus na dítě se nově také váže na zaplacené pojistné. Účinnost je od 1. ledna 2027. Zpráva uvádí, že bez omezení by vznikal čistý příjem od státu i lidem s téměř žádnými příjmy a že vazba na pojistné motivuje k legální práci.

Co je dobře

Návrh zachovává výši podpory (30 840 Kč), ale zpřístupňuje ji nízkopříjmovým zaměstnancům, kteří dnes část slevy nevyužijí. Podle zprávy se průměrná daňová sazba nejnižší příjmové pětiny zaměstnanců v hlavním pracovním poměru sníží z 33,6 % na 32,3 %; model se opírá o Euromod a data EU-SILC. Omezení bonusu na zaplacené pojistné brání tomu, aby vznikal transfer bez vazby na práci. Dopad na veřejné rozpočty je podle zprávy malý (−0,5 mld. Kč: stát 325 mil., obce 125 mil., kraje 50 mil. Kč), vláda sama odhaduje „nižší stovky milionů korun ročně“.

Co je problematické

Bonus na poplatníka je jen pro zaměstnance. Podle § 35 c odst. 4 věty první se bonus na poplatníka týká jen příjmů podle § 6 (závislá činnost). OSVČ, které dnes základní slevu na poplatníka uplatnit mohou, by o nárok na bonus přišly. Zpráva nevysvětluje proč; vláda to označuje za neodůvodněně diskriminační a z textu se to potvrdilo.

Pojistné platí zaměstnavatel a jiní plátci. Výše bonusu závisí na pojistném zaplaceném „poplatníkem i jiným plátcem“ (§ 35 c odst. 4). U zaměstnance pojistné odvádí zaměstnavatel a zaměstnanec nemůže ovlivnit, zda je odvedeno včas a správně; chyba zaměstnavatele by tedy mohla zaměstnanci bonus sebrat. Vláda dále uvádí, že údaje o pojistném odvedeném jinými plátci mají jen správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny, a že by tedy poplatník musel předkládat potvrzení; to jsem z textu nemohl ověřit, protože návrh žádný takový postup neuvádí, a o to víc je otázka, jak se výše bonusu zjistí.

Souběh příjmů a vedlejší příjmy. Návrh ani zpráva neřeší poplatníka s hlavním příjmem z podnikání a vedlejším příjmem ze zaměstnání, ani souběh více pracovních poměrů. Může tak vznikat rozdílný výklad.

Odkazy v dalších paragrafech. Návrh doplňuje odkazy na § 35 c odst. 1 písm. a) do § 38 gb, § 38 k a § 38 l (čl. I body 6 až 11), ale nerozlišuje, zda jde o slevu na dani, nebo o zvýhodnění; vláda upozorňuje, že to zvyšuje riziko nejednotného výkladu. Samotný text navíc obsahuje dva body označené číslem 7, což je formální chyba, kterou je třeba opravit.

Obce a kraje. Zpráva uvádí, že obce a kraje ponesou 125 mil. a 50 mil. Kč podle rozpočtového určení daní, ale nenavrhuje kompenzaci.

Bonus na dítě. Nově se váže na zaplacené pojistné (§ 35 c odst. 4 věta druhá). Pro rodiče s velmi nízkými nebo nepravidelnými příjmy to může být přísnější než dnes; zpráva dopad na ně neuvádí.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční úpravy neuvádí. Dohledal jsem americký Earned Income Tax Credit (26 U.S.C. § 32): kredit vychází z výdělku (earned income), do kterého se počítají jak mzdy zaměstnanců, tak čistý příjem z samostatné výdělečné činnosti (§ 32(c)(2)(A)); roste s výdělkem a po dosažení určité výše zase klesá. Americký model tedy váže podporu na práci, ale neomezuje ji na zaměstnance, na rozdíl od českého návrhu. Text zákona slovo „vratný“ nepoužívá, takže jsem vratnost přímo z paragrafu nepotvrdil. Rozdíl v kontextu: americký kredit je konstruován jinak (procenta výdělku, postupné snižování, odstupňování podle dětí) a nahrazuje část sociální podpory; srovnání ukazuje jen to, že vazbu na práci lze řešit i pro OSVČ.

Co by šlo udělat lépe

Rozšířit bonus i na OSVČ nebo výslovně zdůvodnit rozdíl. Určit, jak se zjistí výše pojistného odvedeného jinými plátci, a co se stane, když zaměstnavatel pojistné neodvede. Vyjasnit souběh příjmů. Opravit číslování a odkazy v čl. I a rozlišit sleva na dani versus zvýhodnění. Doplnit odhad dopadu na skupiny (částečné úvazky, OSVČ, rodiče s dětmi) a kompenzaci obcím a krajům. Dát zaměstnavatelům dost času na úpravu mzdových systémů.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, zdržela se hlasování.

Hlavní dlouhodobý důvod: zpřístupnit základní slevu lidem s nejnižšími příjmy a vázat ji na odvedené pojistné je rozumné pro motivaci k práci a dopad na rozpočet je malý. Nejsilnější riziko: text vylučuje OSVČ z bonusu bez vysvětlení, nechává výši bonusu záviset na odvodech zaměstnavatele a jiných plátců bez postupu, jak se zjistí, a obsahuje nejasné odkazy, takže hrozí spory a administrativní zátěž. Tyto vady jsou odstranitelné pozměňovacími návrhy, proto doporučení není „ne“; bez nich ale nelze říct, že přínosy převažují. Krátkodobě je dopad na rozpočet −0,5 mld. Kč ročně, dlouhodobě záleží na tom, zda se konstrukce dopracuje. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na odměňování práce a nízké příjmy, může hlasovat ano: cíl je správný, dopad na rozpočet malý a vady lze opravit ve druhém čtení.
• Kdo klade důraz na rovné zacházení a přehlednost daní, může hlasovat ne: vyloučení OSVČ, nejasné odkazy a závislost bonusu na cizích odvodech zvyšují složitost a riziko sporů.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že cíl je rozumný, ale text není hotový.

Podrobnosti

Návrh předložilo devatenáct poslanců v čele s Lucií Sedmihradskou; Sněmovně byl doručen 3. března 2026. Stanovisko vlády (nesouhlasné, 30. března 2026) je v tisku 120/1; Organizační výbor 2. dubna 2026 doporučil 1. čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu, které zatím neproběhlo. Účinnost je od 1. ledna 2027. Důvodová zpráva hodnotí návrh jako slučitelný s ústavním pořádkem (čl. 11 Listiny), právem EU a mezinárodními smlouvami a s převážně pozitivními sociálními dopady; vláda uvádí, že nerezidenti odvádějící pojistné jinde by bonus nedostali, což by mohlo vyvolat spory na úrovni EU (neověřeno).

Zdroje

• Tisk č. 120/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Stanovisko vlády (tisk 120/1)
• Historie projednávání
• 26 U.S.C. § 32: Earned income credit