Petice za druhé pololetí 2025: šest podání, čtyři ukončena bez věcného projednání

O co jde

Petiční výbor Sněmovny pravidelně, dvakrát ročně, informuje poslance o tom, jaké petice Sněmovna dostala a jak byly vyřízeny. Tisk 117 se týká druhého pololetí roku 2025, tedy období od 1. července do 31. prosince. Výbor zprávu schválil na své 4. schůzi 17. února 2026 a navrhuje Sněmovně jediné jednoduché usnesení, kterým zprávu „bere na vědomí“. Nejde tedy o zákon ani o rozhodování o tom, zda jsou požadavky petentů oprávněné.

Podle části I zprávy bylo v pololetí doručeno 6 petic, které podpořilo celkem 1 728 petentů (čtyři petice měly podpisy vlastnoruční, dvě elektronické přes e-identitu). Součet podpisů uvedených u jednotlivých petic tomuto číslu odpovídá. Petice se týkaly například odvolání vlády, příjmů rodin s dětmi, zachování zázemí na železniční zastávce Karlštejn nebo povinného zveřejňování zdrojových kódů softwaru ve veřejné sféře.

Vyřízení bylo různé. Dvě petice (odvolání vlády a žádost o prověření postupu veřejného ochránce práv) byly ukončeny pro bezpředmětnost, protože výbor v původním složení po zářijových volbách již nezasedal a nový výbor se k nim nevyjadřoval. Jedna petice byla ukončena pro nekomunikaci zástupce petentů (zpravodaj se jej snažil kontaktovat bez výsledku). U petice k zastávce Karlštejn (477 podpisů, doručena jako kopie petice určené jiným orgánům) zpráva uvádí, že ji dotčené orgány vyřídily, a výbor ji vzal na vědomí. Dvě petice, o životní úrovni rodin s dětmi (682 podpisů) a o transparentních zdrojových kódech (524 podpisů), byly odloženy do prvního pololetí 2026. Část II zprávy navíc uzavírá jednu petici z první poloviny roku 2025 (o zachování pátku a soboty jako volebních dnů, 502 podpisů), která byla ukončena pro bezpředmětnost, protože volby se konaly ve dvou dnech.

Co je dobře

Zpráva je stručná a u každé petice uvádí datum doručení, počet podpisů, téma i způsob vyřízení, takže si čtenář může snadno ověřit, co se s podáním stalo. Zveřejněný přehled také ukazuje, že jsou evidovány i petice, které nebyly věcně projednány, a důvod, proč nebyly. Část III popisuje postup při vyřizování: petiční výbor posoudí, zda petice splňuje náležitosti zákona o právu petičním, a může ji postoupit věcně příslušnému výboru, poslaneckým klubům nebo ministerstvu. K peticím s více než 10 000 podpisy nebo se závažným společenským tématem se podle zprávy pořádá veřejné projednání se zástupci petentů i dotčených orgánů. Pozitivní je rovněž možnost elektronických petic přes portál e-petic.

Co je problematické

Ze šesti petic bylo v tomto pololetí věcně projednáno jen málo: tři skončily bez projednání (bezpředmětnost, nekomunikace), jedna byla vyřízena jinými orgány a dvě byly odloženy. Zpráva přitom sama vysvětluje, že část důvodů je dána volebním cyklem a změnou složení výboru. U jedné petice uvádí, že se petentka na nový výbor neobrátila. Čtenář se ale ze zprávy nedozví, zda byli petenti o ukončení svých podání informováni a jak.

Slabinou je i samotný text. Souhrnná tabulka s počty vyřízených petic (sloupce „dopisem“, „veřejné projednávání“, „osobně zpravodajem“ a další) je v dostupné podobě nečitelná a čísla v ní nelze spolehlivě přiřadit k jednotlivým způsobům vyřízení; to je třeba vzít jako nejisté místo, ne jako chybu zprávy. Zpráva také na jednom místě uvádí u petice „Abychom nadále zůstali mistry“ datum doručení 6. listopadu, v tabulce 1. listopadu 2025; jde o drobný rozpor v původním textu.

Jak je to řešeno jinde

Z podkladů nevyplývá srovnání s jinými zeměmi. Jako obecný kontext lze uvést, že řada evropských parlamentů má petiční výbory a v některých zemích je petice s dostatečným počtem podpisů nutné projednat ve stanovené lhůtě, někdy i s veřejným slyšením. Konkrétní pravidla jednotlivých států by bylo nutné ověřit v dalších zdrojích.

Co by šlo udělat lépe

Přehlednější by bylo, kdyby zpráva u petic ukončených pro bezpředmětnost nebo nekomunikaci výslovně uváděla, zda a jak byli petenti informováni, a u odložených petic předpokládaný termín projednání. Užitečné by bylo také doplnit stručný výsledek u petic, které byly postoupeny jiným orgánům, a opravit nečitelnou souhrnnou tabulku, aby bylo možné čísla ověřit.

Proč AI zatím nedoporučuje

U tohoto tisku AI hlasovací doporučení nedává. Zpráva je informativním přehledem a Sněmovna ji pouze bere na vědomí, nerozhoduje o žádném konkrétním opatření. Hodnotit jednotlivé petice a jejich témata, z nichž některá jsou politicky sporná, přesahuje neutrální roli tohoto webu; proto jde jen o shrnutí faktů z podkladů a o jejich nedostatky z hlediska srozumitelnosti.

Podrobnosti

Dokument tisku se skládá ze dvou částí: z návrhu usnesení petičního výboru (číslo usnesení 24, 4. schůze 17. února 2026), které zprávu schvaluje, pověřuje předsedu výboru jejím předložením Sněmovně podle § 113 odst. 4 jednacího řádu a navrhuje usnesení „bere na vědomí“, a z vlastní zprávy se čtyřmi částmi (I. počet, obsah a vyřízení petic; II. petice z 1. pololetí 2025 přesunutá do dalšího období; III. postup při vyřizování; IV. tabulková část). Petice se vyřizují podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, jednacího řádu Sněmovny a Zásad petičního výboru; zpráva zmiňuje, že od 1. února 2022 lze podávat e-petice přes elektronický portál zřízený Ministerstvem vnitra a že od 1. ledna 2023 převzala jeho provoz Digitální informační agentura. Zpráva odkazuje na Zásady schválené pro 9. volební období, nikoli pro současné.

Zdroje

• Tisk č. 117/0 na psp.cz
• Historie projednávání