Zrušení nominačního zákona: výběr lidí do státních firem jen podle pravidel vlády

Aktualizace — po 1. čtení, stanovisko vlády a přepis podle nových instrukcí, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku stanovisko vlády (tisk 116/1) jen zmínila a nevěděla, že se návrh posunul. Podle dat Sněmovny proběhlo 1. čtení 22. dubna 2026 a návrh byl přikázán k projednání výborům (stav „2. čtení — obecná rozprava“; k tisku jsou evidována usnesení hospodářského výboru, 116/8). Vláda 2. března 2026 zaujala souhlasné stanovisko (jediná věta, bez argumentů), takže pro hodnocení nic nepřináší a nepoužívám ho. Souběžně se v tisku 138 projednává opačný návrh (posílení zákona závazným nedoporučením Výboru); k němu se vláda postavila nesouhlasně právě proto, že podporuje toto zrušení. Doporučení AI se nemění, zůstává zdržet se, ale zdůvodnění opírám o ověřené poznatky: zrušení by odstranilo zákonné povinnosti zveřejňování a mezinárodní zásady počítají s transparentním výběrem, ne nutně se zákonem.

O co jde

Nominační zákon (č. 353/2019 Sb.) zřizuje Výbor pro personální nominace a stanoví postup, jak ministerstva vybírají lidi do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu: obchodních společností se státní účastí, státních podniků, národního podniku a Správy železnic. Podle důvodové zprávy ho Parlament přijal mimo jiné kvůli kritice neodbornosti členů orgánů a nízké veřejné kontroly nad obsazováním těchto funkcí.

Návrh zákon ruší bez náhrady, včetně jeho novel v části dvacáté třetí zákona č. 412/2023 Sb. a v části třinácté zákona č. 35/2025 Sb. Důvodová zpráva uvádí:

• Zákon upravuje vnitřní postupy výkonné moci, které lze řešit podzákonnými předpisy nebo interními akty řízení.
• Výbor je poradní orgán bez exekutivních pravomocí a jeho stanoviska jsou nezávazná; zákon proto nepřináší oproti dřívějšímu statutu z roku 2014 kvalitativní změnu.
• Povinné zřizování poradního orgánu zákonem není obvyklé a výstupy Výboru nejdou k vládě, ale k ministerstvům, která o nominacích rozhodují.
• Zákon zakládá mandatorní výdaje na činnost Výboru a jeho zajištění bez doložené efektivity.

Zrušení podle zprávy neznamená rezignaci na transparentní a odborné posuzování nominací: principy se mají zajišťovat interními pravidly vlády. Účinnost je prvním dnem měsíce po vyhlášení.

Co je dobře

Argument předkladatelů má reálný základ: podle platného § 16 nominačního zákona stanovisko Výboru ministerstvo nezavazuje (jak potvrzuje i důvodová zpráva tisku 138 a jeho text), takže praktický dopad zákona je omezený. Zpráva upozorňuje i na zvláštnost, že zákon zřizuje poradní orgán vlády, jehož výstupy nejdou k vládě. Zrušení by zjednodušilo proces a podle zprávy přineslo dílčí úspory na straně ministerstev a Úřadu vlády.

Co je problematické

Mizí zákonné povinnosti zveřejňování. Zákon dnes ukládá po jmenování zveřejnit záznam o pohovoru a profesní životopis uchazeče (§ 15 odst. 6, jak ho popisuje a novelizuje tisk 138) a ministerstvu odůvodnit jmenování i při nedoporučení (§ 16). Po zrušení by to záviselo jen na interních pravidlech vlády, která si je může kdykoli změnit nebo zrušit; důvodová zpráva neuvádí, kdo je schválí, jaká bude jejich závaznost ani zda se zveřejní.

Zrušení bez náhrady neodpovídá motivu zákona. Zpráva sama připomíná, že zákon vznikl kvůli kritice obsazování pozic bez veřejné kontroly. Zrušení řeší tento motiv jen ujištěním, že principy zůstanou.

Úspory nejsou vyčísleny. Zpráva mluví o „dílčích“ úsporách bez čísel a sama uznává, že jde o poradní orgán; srovnání nákladů Výboru s hodnotou řízeného státního majetku chybí.

Souběžný opačný návrh. Tisk 138 posiluje zákon (závazné nedoporučení); zpráva k tisku 116 s tím nepočítá a neříká, jak se oba návrhy mají k sobě mít.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční úpravy neuvádí. Dohledal jsem zásady OECD pro řízení státních podniků (Guidelines on Corporate Governance of State-Owned Enterprises, 2024, zásada II.F.2): vlastnická funkce státu má zajistit dobře strukturovaný, na zásluhách založený a transparentní výběr členů rad, chráněný před nepatřičným politickým vlivem; nominační výbory či komise mohou být užitečné, a navrhované kandidáty je vhodné předem zveřejnit s informacemi o jejich profesním pozadí, bezúhonnosti a odbornosti. Zásady tedy nevyžadují konkrétní formu (zákon, nebo vládní pravidla), vyžadují ale transparentní a před politickým vlivem chráněný proces. Český návrh se k tomu staví tak, že proces zachová v interních pravidlech vlády, jejichž obsah a závaznost nepopisuje. Jiné státy jsem z povolených zdrojů nedohledal.

Co by šlo udělat lépe

Před zrušením zveřejnit nová pravidla vlády (kdo nominuje, podle jakých kritérií, co se zveřejňuje) a ověřit jejich závaznost. Vyčíslit náklady Výboru. Zvážit, zda místo zrušení nezlepšit zákon (závaznost stanovisek, odůvodnění, složení Výboru), a projednat spolu s tiskem 138.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, zdržela se hlasování.

Hlavní dlouhodobý důvod: nezávazný poradní orgán nemá velký dopad a transparentní výběr lze podle zásad OECD zajistit i bez zákona. Nejsilnější riziko: zrušení bez náhrady odstraňuje zákonné povinnosti zveřejňování a zdůvodňování a nahrazuje je pravidly, jejichž podoba a závaznost nejsou známy, takže veřejná kontrola nominací do státních firem může oslabit. Protože jde o rozhodnutí, které lze později obrátit, ale jehož bezpečnostní pojistky chybí, nelze říct, že přínosy převažují; doporučení „ne“ by naopak předpokládalo, že současný zákon plní svůj účel, což zpráva i data zpochybňují. Krátkodobě je dopad na rozpočet drobný, dlouhodobě záleží na tom, jaká pravidla nahradí zákon. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na jednoduchost a odpovědnost vlády, může hlasovat ano: nezávazný poradní orgán v zákoně je nezvyklý a vláda může pravidla stanovit sama.
• Kdo klade důraz na veřejnou kontrolu, může hlasovat ne: zrušení bez náhrady odstraňuje zákonem zaručené zveřejňování a odůvodnění nominací.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že zrušení nelze hodnotit, dokud nejsou známa pravidla, která zákon nahradí.

Podrobnosti

Návrh předložili poslanci Zuzana Ožanová, Patrik Paříl a Renata Vesecká; Sněmovně byl doručen 20. února 2026. Stanovisko vlády (souhlasné, 2. března 2026) je v tisku 116/1; Organizační výbor 4. března doporučil 1. čtení, které se konalo 22. dubna 2026; návrh je ve stavu „2. čtení — obecná rozprava“. Důvodová zpráva hodnotí návrh jako slučitelný s ústavním pořádkem, právem EU a mezinárodními smlouvami, bez negativních dopadů na rozpočty a podnikatelské prostředí.

Zdroje

• Tisk č. 116/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Stanovisko vlády (tisk 116/1)
• Historie projednávání
• OECD Guidelines on Corporate Governance of State-Owned Enterprises (2024): zásada II.F.2, nominace členů rad
• Tisk č. 138/0 na psp.cz: opačný návrh, z jehož textu jsem převzal znění § 15 odst. 6 a § 16