OSVČ: minimální vyměřovací základ zůstane na 35 % průměrné mzdy, plánované zvýšení se ruší

Aktualizace — zákon č. 90/2026 Sb., ověření stanoviska vlády, 2. 11. 2026

Návrh je už zákon: Sněmovna jej schválila 25. 3. 2026, Senát 7. 5. 2026 zamítl, Sněmovna 26. 5. 2026 setrvala (118 pro, 0 proti, 7 se zdrželo), prezident 5. 6. 2026 podepsal a v částce 90 byl 10. 6. 2026 vyhlášen pod číslem 90/2026 Sb. Důvody Senátu jsem nečetl (usnesení Senátu jsem nestáhl), pozměňovací návrhy a vyhlášené znění jsem nesrovnával; hodnocení je zpětné. Stanovisko vlády (10. 12. 2025, podtisk 11/1) je nesouhlasné. Nepřebírám ho; ověřil jsem, co lze. Logika, že nižší minimální vyměřovací základ (§ 14 odst. 5) znamená nižší odvody a tedy i nižší budoucí důchod OSVČ, vychází přímo ze stavby zákona, nikoli jen z vlády. Čísla vlády (výpadek asi 6 mld. Kč podle Fiskálního výhledu, deficity důchodového systému, vývoj počtu podnikatelů) jsem neověřoval, proto na nich doporučení nestavím. Podle vlády se roční efekty na příjmové a výdajové straně dlouhodobě zhruba vyrovnají; na tom je vidět, že zásadní otázkou není celkový rozpočet, ale riziko chudoby OSVČ ve stáří. Doporučení se nemění, zůstává zdržet se.

O co jde

Konsolidační balíček (zákon č. 349/2023 Sb., sněmovní tisk 488 v minulém volebním období) zvýšil povinné odvody OSVČ. Důvodová zpráva z nich připomíná tři změny: minimální roční vyměřovací základ pro důchodové pojištění se zvýšil z 50 % na 55 % daňového základu, vyměřovací základ v paušálním režimu se zvýšil (ve druhém pásmu z 25 500 na 28 050 Kč, ve třetím z 39 000 na 42 900 Kč) a minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ s hlavní činností se zvyšoval z 25 % průměrné mzdy na 30 % v roce 2024, 35 % v roce 2025 a 40 % od roku 2026 (u vedlejší činnosti z 10 na 11 %).

Navrhovatelé tvrdí, že změny byly přijaty bez posouzení dopadů v době energetické a inflační krize a že kombinace všech zvýšení tíží zejména drobné živnostníky. Navrhují proto zachovat minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ s hlavní činností od roku 2026 na 35 % průměrné mzdy; k návratu ke stavu před konsolidací nedochází, a tím chtějí „neohrozit stav veřejných financí“.

Úprava se týká § 14 odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb. (měsíční vyměřovací základ OSVČ s hlavní činností) a vychází z § 5 b odst. 2 pro roční vyměřovací základ. Přechodná ustanovení určují, že zálohy za dřívější období se stanoví podle dosavadního práva, že rozdíl mezi zálohou zaplacenou za měsíce od 1. ledna 2026 do účinnosti zákona a novou nižší zálohou se považuje za přeplatek (o jehož vrácení lze požádat), a že pro vyměřovací základ za rok 2026 se použije nově stanovený nejnižší základ. Navrhuje se vyslovit souhlas už v prvním čtení, aby zvýšení v roce 2026 nenastalo.

Co je dobře

Návrh snižuje zátěž OSVČ s hlavní činností, zejména malých živnostníků, bez návratu k pravidlům před konsolidací. Zpráva tvrdí, že tím nebudou zvyšovány překážky pro samostatnou činnost a že změna bude mít pozitivní vliv na podnikatelské prostředí a růst. Přechodná ustanovení řeší přeplatky z první poloviny roku. Zachování úrovně z roku 2025 je jednoduché a snadno srozumitelné.

Co je problematické

Chybí vyčíslení dopadu. Zpráva uvádí, že může jít o „dílčí pokles“ příjmů do státního rozpočtu v oblasti důchodového pojištění a politiky zaměstnanosti, ale nijak jej nevyčísluje. Tvrzení, že výpadek bude „kompenzován“ vyšší výdělečnou aktivitou mimo šedou ekonomiku, není podloženo daty.

Dopad na důchody. Nižší vyměřovací základ znamená nižší odvody do důchodového pojištění a nižší hodnotu odvedeného pojistného; zpráva se k dopadu na budoucí důchodové nároky OSVČ nevyjadřuje.

Zdůvodnění naléhavosti. Souhlas v prvním čtení se zdůvodňuje tím, že bez rychlého přijetí „dojde k nežádoucímu navýšení“ od roku 2026; tento termín už uplynul a zpětné vracení záloh zpráva řeší přeplatkem, ne zrušením povinnosti.

Selektivní zásah. Návrh se týká jen jednoho z několika zvýšení z konsolidačního balíčku (paušální režim a 55 % daňového základu zůstávají); zpráva nevysvětluje, proč jen toto a jak to ovlivní rovnost mezi OSVČ v různých režimech.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční srovnání neobsahuje a v ověřených zdrojích jsem srovnatelné údaje o minimálním vyměřovacím základu OSVČ v jiných státech nedohledal, takže je neuvádím.

Co by šlo udělat lépe

• Vyčíslit výpadek příjmů státu a důchodového systému a porovnat jej s odhadovaným přínosem pro OSVČ.
• Posoudit dopad nižších odvodů na budoucí důchody OSVČ a informovat je o něm.
• Zvážit celkové vyhodnocení zátěže OSVČ (včetně paušálního režimu) místo dílčí změny.
• Upravit termíny účinnosti, které už uplynuly.

AI doporučení

Při hlasování o návrhu bez změn by AI ZDRŽELA SE. Zmírnění zátěže drobných živnostníků je pochopitelný cíl, ale návrh nevyčísluje dopad na příjmy důchodového systému, spoléhá na nepodložený kompenzační efekt a nehodnotí důsledky pro budoucí důchody OSVČ. Podle kritérií tohoto webu proto nelze říct, že přínosy jednoznačně převažují. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Pro přijetí: zastavení dalšího zvyšování odvodů pomáhá drobným živnostníkům po energetické a inflační krizi a nevrací systém před konsolidaci.
• Proti přijetí: příjmy státu klesnou v neznámé výši a nižší odvody znamenají i nižší budoucí důchodové nároky OSVČ.
• Proti zdržení: zátěž OSVČ je reálná, výpadek je podle zprávy jen dílčí a lze jej doplnit pozměňovacími návrhy.

Podrobnosti

Návrh předložili poslanci Alena Schillerová, Andrej Babiš, Tomio Okamura, Petr Macinka, Aleš Juchelka, Karel Havlíček, Taťána Malá, Radim Fiala a Boris Šťastný; Sněmovně byl doručen 6. listopadu 2025. Účinnost je prvním dnem měsíce následujícího po vyhlášení. Důvodová zpráva hodnotí návrh jako souladný s ústavním pořádkem, právem EU i mezinárodními smlouvami, s pozitivním dopadem na podnikatelské prostředí a bez vlivu na ostatní veřejné rozpočty.

Zdroje

• Tisk č. 11/0 na psp.cz
• Historie projednávání
• Tisk 11 ve Sbírce zákonů (90/2026 Sb.): vyhlášení v částce 90
• Stanovisko vlády (11/1): nesouhlasné; logika ověřena, čísla neověřena