Kam šly peníze na dopravu v roce 2024: fond vydal 149,3 mld. Kč

O co jde

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) je státní fond, přes který proudí peníze na dálnice, silnice I. třídy, železnice, vodní cesty, cyklostezky a další dopravní stavby. Zákon o SFDI (§ 5 b zákona č. 104/2000 Sb.) mu ukládá, že po skončení roku musí sestavit výroční zprávu a účetní závěrku a přes ministra je předložit vládě a poté ke schválení Sněmovně. Tento tisk je zpráva za rok 2024. Návrh usnesení je jednoduchý: Sněmovna zprávu a závěrku „schvaluje“.

Zpráva už jednou ve Sněmovně byla. Podle předkládací zprávy ji vláda schválila v roce 2025 (usnesení č. 449/2025) a Sněmovně byla předložena v zákonné lhůtě, projednání se ale nedokončilo. Vláda ji proto 2. února 2026 schválila znovu (usnesení č. 72/2026) a ministr dopravy ji předložil Sněmovně znovu „v identické podobě bez věcných změn“.

Z obsahu: SFDI měl v roce 2024 včetně volných prostředků z předchozího roku k dispozici 136,7 mld. Kč, z toho skutečné příjmy činily 129,6 mld. Kč (kapitola 1 a 3.1). Skutečné výdaje dosáhly 149,3 mld. Kč, z toho 148,1 mld. Kč šlo příjemcům (dálnice, silnice, železnice a další) a 1,2 mld. Kč na provoz samotného fondu (kapitola 3.2, Tabulka 3). Rozdíl mezi příjmy a výdaji pokryly zůstatky z minulých let a úvěr od Ministerstva financí: v roce 2024 fond na dopravní stavby použil 17,7 mld. Kč z dluhového financování (12,7 mld. Kč z prvního a 5 mld. Kč z druhého úvěru). Účetní závěrku ověřil nezávislý auditor a podle předkládací zprávy vydal výrok bez výhrad.

Co je dobře

Zpráva je dobře čitelná jako účetnictví veřejných peněz. U každé hlavní položky ukazuje rozpočet, upravený rozpočet a skutečnost. Například pozemní komunikace dostaly 83,6 mld. Kč (96,1 % upraveného rozpočtu), železnice 63,2 mld. Kč (99,4 %) a vnitrozemská plavba 0,9 mld. Kč (Tabulka 3). Jen u dálnic se vyčerpalo 99,7 % rozpočtu (38,8 mld. Kč), takže peníze na největší stavby skutečně dorazily k příjemcům. Podle ředitele fondu šlo o rekordní objem, téměř 150 mld. Kč, tedy o 4 % víc než v roce 2023 (Úvodní slovo ředitele).

Pozitivně lze číst i to, že kapitoly o kontrole jmenují i nepříjemná zjištění. Zpráva uvádí kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu č. 24/01 o komunikacích pro pěší, která podle textu konstatovala nedodržení účelovosti, efektivity a hospodárnosti u vybraného vzorku projektů, a fond sám přiznává, že se zjištěními jen částečně souhlasí (kapitola 5.1.3). Elektronickou dálniční známku fond sledoval 36 kontrolními akcemi a u provozovatele platební brány uplatnil smluvní pokuty za nedodržení kvality služby ve výši 201 tis. Kč (kapitola 5.2.2). Přehledné je také rozdělení peněz podle příjemců, od ŘSD (59,2 mld. Kč z národních zdrojů) po Správu železnic (47,5 mld. Kč), kraje a další (Tabulka 4).

Co je problematické

Největší strukturální slabinou, kterou zpráva sama ukazuje, je závislost fondu na dotaci ze státního rozpočtu. V roce 2024 tvořila dotace 89,6 mld. Kč, tedy 69,13 % všech příjmů (graf č. 1), zatímco daňové příjmy a mýtné přinesly 31,9 mld. Kč (24,62 %). Dotace na krytí deficitu činila 55,2 mld. Kč (Tabulka 1). Fond tedy nežije z vlastních příjmů od řidičů, ale z peněz všech daňových poplatníků, a čím víc se staví, tím víc se tato závislost prohlubuje. Úvěry od ministerstva financí (17,7 mld. Kč jen v roce 2024) navíc přesouvají část zátěže do budoucna.

Několik dalších bodů stojí za pozornost. Poplatek za užívání dálnic (dálniční známka) naplnil upravený rozpočet jen z 95,2 % (7,14 mld. Kč proti plánovaným 7,5 mld. Kč), přestože meziročně vzrostl. V tisku je přitom drobný nesoulad: text uvádí růst příjmu z poplatku na 113,7 % oproti roku 2023, Tabulka 2 uvádí index 112,0 %. Výdaje aparátu fondu byly vyčerpány jen z 64,6 % (1,18 mld. Kč), přičemž výdaje na činnost vyčerpaly 61,1 %, což může znamenat opatrné plánování, ale i nedokončené projekty (například digitalizace a nová spisová služba, které zpráva zmiňuje). Z bodu 4.8.2 a Tabulky 4 je také vidět, že kraje a správy silnic dostaly 6,2 mld. Kč, tj. 89,7 % plánu; zpráva ale nevysvětluje, co se kvůli tomu nestihlo.

Jak je to řešeno jinde

Tisk žádné mezinárodní srovnání neobsahuje, proto jen obecný kontext, který není z textu zprávy. Řada evropských zemí financuje dopravní infrastrukturu z kombinace uživatelských poplatků (mýto, vinětky), palivových daní, rozpočtu a evropských peněz, často přes samostatný fond nebo státní společnost, a část projektů se staví formou partnerství veřejného a soukromého sektoru. Zpráva popisuje, že v Česku byl 17. prosince 2024 zprovozněn pilotní projekt PPP na dálnici D4 a že probíhá výběr partnera pro D35 (Úvodní slovo ředitele; kapitola 3.2.2.3). Poradenství k D35 má podle textu stát 30,2 mil. Kč, z toho do konce roku 2024 bylo uvolněno 6,65 mil. Kč.

Co by šlo udělat lépe

Pro běžného občana by zprávě prospěl krátký srozumitelný úvod: kolik z každé koruny vybrané na dálničních známkách a mýtu se vrátí do silnic a kolik se doplácí z rozpočtu. Užitečné by bylo také ukázat výsledky: nejen kolik peněz se uvolnilo, ale kolik kilometrů dálnic, železnic a oprav se za ně skutečně dokončilo a zda se ceny staveb vyvíjely podle plánu. Vhodné by bylo i srovnání několika let vedle sebe, nejen proti roku 2023, a otevřenější vysvětlení, proč se u některých skupin příjemců peníze nevyčerpaly (ostatní příjemci 76,1 % v Tabulce 4, ostatní dráhy 64,4 % v Tabulce 3). A konečně: u zpráv, které se musí předkládat opakovaně, by pomohlo, kdyby Sněmovna projednala včas, aby účetní závěrka nevisela déle než rok po skončení období, které popisuje.

Proč AI zatím nedoporučuje

U výroční zprávy a účetní závěrky AI hlasovací doporučení nedává. Jde o zpětné vyúčtování hospodaření za uplynulý rok, nikoli o změnu zákona, a samotné usnesení pouze potvrzuje, že Sněmovna zprávu a závěrku schvaluje. Čísla ve zprávě jsou podle auditora věrná a poctivá, ale k hlubšímu posouzení hospodárnosti jednotlivých staveb by bylo potřeba projít stovky akcí v přílohách i kontroly NKÚ, což tento komentář nedělá. Posouzení priorit (dálnice, železnice, silnice nižších tříd) je navíc politické rozhodnutí.

Podrobnosti

Předkladatelem je ministr dopravy; tisk byl Sněmovně doručen 13. února 2026, 19. února 2026 byl přikázán věcně příslušnému výboru (Hospodářský výbor přijal 15. května 2026 usnesení k tisku 108/0) a 26. května 2026 se podle historie projednávání stalo usnesení výboru rozhodnutím Sněmovny. Podle usnesení vlády zpráva zůstala v identické podobě jako ta z roku 2025.

Z dalších čísel: SFDI hospodaří ve dvou účetních oblastech, dotační (148,1 mld. Kč) a aparátní (1,18 mld. Kč; z toho výdaje na elektronickou dálniční známku 226 mil. Kč, kapitola 3.2.2.2). Provoz systému EDAZ stál podle zprávy 140,8 mil. Kč u státního podniku CENDIS, 63,6 mil. Kč na platební bránu a 17,6 mil. Kč činila provize za prodej na obchodních místech (2,3 % z hodnoty zaplacených poplatků). Počet zaměstnanců fondu k 31. 12. 2024 byl 127 (kapitola 2.1). V září 2024 se fond podílel i na odstraňování následků povodní: čerpal dotaci 300 mil. Kč a z národních zdrojů předfinancoval dalších 650 mil. Kč, které se v roce 2025 přeúčtují (kapitola 1). Přílohy zprávy (účetní závěrka, zpráva auditora, seznam příjemců a kontrol) tento komentář nerozebírá; text přílohy 2 s výrokem auditora jsme v podkladu samostatně neověřovali, vycházíme z předkládací zprávy.

Zdroje

• Tisk č. 108/0 na psp.cz
• Historie projednávání