Datová schránka automaticky pro cizince, kteří pobírají české sociální dávky

Aktualizace — stanovisko vlády, srovnání s Dánskem a nové doporučení, 2. 11. 2026

Předchozí verze článku stanovisko vlády (tisk 103/1) jen zmínila a doporučila zdržet se. Vláda 9. března 2026 zaujala nesouhlasné stanovisko s pěti body. Z textu návrhu se potvrdilo, že datovou schránku by automaticky dostávali jen cizinci (včetně občanů EU) a že návrh neobsahuje žádnou výjimku ani možnost schránku odmítnout; právní hodnocení (rozpor s právem EU a mezinárodními smlouvami) jsem neprověřoval a nepoužívám ho jako důvod. Nově jsem dohledal dánský model. Doporučení se mění ze zdržet se na ne: návrh spojuje fikci doručení s automatickým zřízením jen pro cizince a bez ochranných výjimek, které má srovnatelná zahraniční úprava.

O co jde

Podle zákona č. 300/2008 Sb. se datové schránky fyzických osob zřizují na žádost nebo automaticky (podnikatelé a lidé s vybranými povoláními). Podle důvodové zprávy cizinec, který v Česku nepodniká, o schránku musí žádat a minimum z nich to dělá, takže stát nemá jednoduchý způsob, jak cizince využívajícího české dávky kontaktovat.

Návrh v § 3 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. stanoví, že datovou schránku cizinci, který je příjemcem dávek podle pěti vyjmenovaných zákonů (státní sociální podpora, důchodové pojištění, pomoc v hmotné nouzi, nemocenské pojištění, dávky osobám se zdravotním postižením) zřídí Digitální a informační agentura bezplatně a bezodkladně, jakmile obdrží informaci o přiznání nároku. Úřady mají agentuře bez odkladu předat informaci o přiznání dávky. Účinnost je dnem následujícím po vyhlášení. Písemnost se podle zákona o datových schránkách považuje za doručenou po přihlášení, nebo po 10 dnech od dodání fikcí.

Co je dobře

Elektronické doručování je podle zprávy rychlejší, bezpečnější a méně náchylné ke ztrátě než pošta a usnadní úřadům vyzývat příjemce k doložení podkladů. Návrh navazuje na existující automatické zřizování schránek u podnikatelů a ukládá jen jednoduchou informační povinnost; zřízení je pro cizince bezplatné.

Co je problematické

Fikce doručení bez ochrany. Cizinec, který o schránce neví, nemá přístup k technice nebo nerozumí jazyku, může zmeškat lhůtu a přijít o dávku. Vláda upozorňuje, že rozhraní datové schránky je jen v češtině a že část příjemců nemusí mít mobil či počítač; to jsem nemohl ověřit. Z textu návrhu je ale vidět, že neobsahuje žádnou výjimku, možnost odmítnutí ani povinnost informovat v srozumitelném jazyce. Důvodová zpráva dopad na ty, kdo „nesplní potřebné povinnosti“, označuje za „krátkodobý negativní dopad“.

Rozdílné zacházení podle státní příslušnosti. Automatická schránka se zřizuje jen cizincům, nikoli občanům ČR s týmiž dávkami; § 3 odst. 1 nerozlišuje, zda jde o občana EU, o cizince s trvalým pobytem či o osobu úzce navázanou na Česko. Zpráva zdůvodňuje rozdíl tím, že u občanů existují jiné způsoby kontaktu, ale otázku rovného zacházení posuzuje stručně. Vláda tvrdí, že to může být diskriminace v rozporu s právem EU a mezinárodními smlouvami; to jsem neprověřoval.

Nedoložený rozsah problému. Zpráva neuvádí, kolik cizinců s dávkami je nekontaktních, jaké náklady má obesílání ani zda má agentura kapacity zřizovat schránky hromadně. Část zdůvodnění míří na změnu chování příjemců („nevytvářet prakticky trvalou závislost“), ne na doručování.

Soukromí a data. Úřady budou předávat agentuře informace o přiznání dávek; zpráva rozsah údajů nehodnotí.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva zahraniční praxi nesrovnává. Dohledal jsem Dánsko: podle oficiálního portálu borger.dk se povinný digitální styk s úřady (včetně Digital Post) vztahuje na všechny občany, kteří jej zvládnou, a úřad musí nabídnout alternativu, pokud tomu brání zvláštní okolnosti, například zdravotní postižení, nedostatečné digitální dovednosti, příslušnost k sociálně znevýhodněné skupině, jazykové potíže či nemožnost získat MitID; od 1. června 2023 jsou lidé osvobození od Digital Post automaticky osvobozeni i od povinnosti používat mnoho digitálních služeb a o osvobození lze požádat na obecní občanské službě. Dánský model je tedy univerzální a s vestavěnými výjimkami (včetně jazykových), kdežto český návrh je cílen na jednu skupinu a výjimky nemá. Rozdíl v kontextu: Dánsko má dlouhou praxi digitální státní správy a široké pomocné služby; srovnání ukazuje, jak jiný stát řeší riziko vyloučení, ne to, že by dánský model šel přenést beze změn. Jiné státy jsem z povolených zdrojů nedohledal.

Co by šlo udělat lépe

Doložit rozsah problému (počet nekontaktních příjemců, náklady). Zavést výjimky podle dánského vzoru (zdravotní důvody, jazyk, digitální dovednosti) a možnost schránku odmítnout. Zajistit informování v srozumitelném jazyce a ochranu před zmeškáním první výzvy (například doručení i jiným způsobem). Zvážit stejný postup pro všechny příjemce dávek v § 3 odst. 1, nebo jasně odůvodnit rozdíl podle státní příslušnosti. Vyhodnotit kapacity agentury.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, hlasovala ne.

Hlavní dlouhodobý důvod: stát má právo požadovat spolehlivou elektronickou komunikaci s příjemci dávek, ale nemá ji zavádět fikcí doručení pro jednu skupinu podle státní příslušnosti a bez výjimek pro ty, kdo jí nemohou rozumět nebo ji používat; srovnatelný dánský model výjimky obsahuje. Nejsilnější protiargument: automatické zřízení schránky a elektronické doručování zlepšují kontakt s příjemci a snižují náklady; to je ale cíl, který se dá dosáhnout i s ochrannými pojistkami. Krátkodobě je dopad na rozpočet zanedbatelný, dlouhodobě by hrozily spory o zmeškané lhůty a ztrátu dávek. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na spolehlivou komunikaci státu a efektivní správu dávek, může hlasovat ano: elektronické doručování je rychlejší a levnější a výjimky lze doplnit ve druhém čtení.
• Kdo klade důraz na rovné zacházení a ochranu zranitelných, může hlasovat ne: návrh míří jen na cizince a nemá výjimky pro jazyk, zdraví a digitální dovednosti.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem „ne“ je, že bez ochranných pojistek hrozí ztráta dávky z formálních důvodů.

Podrobnosti

Návrh předložilo deset poslanců v čele s Janem Burešem; Sněmovně byl doručen 10. února 2026. Stanovisko vlády (nesouhlasné, 9. března 2026) je v tisku 103/1; Organizační výbor 11. března 2026 doporučil 1. čtení, které zatím neproběhlo. Účinnost je dnem následujícím po vyhlášení. Důvodová zpráva hodnotí návrh jako slučitelný s ústavním pořádkem, právem EU a mezinárodními smlouvami a bez negativních dopadů na státní rozpočet.

Zdroje

• Tisk č. 103/0 na psp.cz: návrh zákona a důvodová zpráva
• Stanovisko vlády (tisk 103/1)
• Historie projednávání
• Obligatorisk selvbetjening (borger.dk): povinný digitální styk a osvobození v Dánsku