Odčerpání majetku nevysvětleného původu: zabavení zajištěného majetku bez odsouzení

Aktualizace — ověření textu, srovnání s Velkou Británií a přepis podle nových instrukcí, 2. 11. 2026

Od minulé verze se návrh nepohnul (1. čtení neproběhlo) a jde o vládní návrh, takže stanovisko vlády neexistuje. Text jsem znovu porovnal s důvodovou zprávou a doplnil jsem srovnání s britskou úpravou (Proceeds of Crime Act 2002), které v předchozí verzi chybělo. Doporučení se nemění, zůstává ano.

O co jde

Dnešní trestní právo umožňuje majetek odčerpat (propadnutí, zabrání, zabrání části majetku) jen tehdy, když je pachatel odsouzen nebo když je prokázána vazba majetku na konkrétní trestný čin. Důvodová zpráva popisuje případy, kdy je majetek v trestním řízení zajištěn a podle závěrů orgánů činných v trestním řízení s velkou pravděpodobností pochází z trestné činnosti, ale pro důkazní nouzi musí být vrácen. Typicky jde o praní peněz přes průtokové (tranzitní) účty při přeshraniční činnosti, kde nelze prokázat zdrojový trestný čin, a o drogovou trestnou činnost.

Návrh provádí čl. 16 směrnice EU 2024/1260 o vymáhání a konfiskaci majetku (lhůta pro provedení je 23. listopadu 2026) a zavádí zvláštní řízení po pravomocném skončení původního trestního řízení. Hlavní prvky:

Odčerpávací opatření lze uložit na návrh státního zástupce vůči majetku zajištěnému v původním řízení, který nebyl postižen jinou majetkovou sankcí. Návrh je možné podat při zajištěném majetku od 1 000 000 Kč, nebo i nižším, pokud se řízení vedlo pro organizovanou zločineckou skupinu. Státní zástupce jej podává nejpozději do 90 dnů od pravomocného skončení původního řízení; v řadě případů (alternativní řešení, nepřiměřené dopady na třetí osoby, neúčelnost vzhledem k nákladům) jej nepodá a při vyšších hodnotách o důvodech sepíše záznam.

Soud (samosoudce, ve veřejném zasedání) majetek odčerpá, pokud jeho zákonný původ nebyl věrohodně a ověřitelně doložen a po zvážení okolností má za to, že pochází z trestné činnosti. Závěr může být odůvodněn zejména hrubým nepoměrem mezi hodnotou nabytého majetku a zákonnými příjmy, spácháním závažných trestných činů v „rozhodném období“ (10 let před zajištěním), sankcemi, podezřelými obchody, bezúplatným nabytím nebo zastíráním původu. Důvodová zpráva uvádí, že nejde o klasický důkazní standard „nade vší důvodnou pochybnost“, ale o standard vysoké pravděpodobnosti, a důkazní břemeno nese státní zástupce. Řízení nerozhoduje o vině ani trestu, jde o řízení proti majetku; odčerpaný majetek připadá státu.

Dotčená osoba a vedlejší osoba mají práva zúčastněné osoby (nahlížení do spisu, vyjádření, tlumočník a překlad, ustanovení opatrovníka z řad advokátů, stížnost s odkladným účinkem). Návrh dále upravuje obnovu řízení (v neprospěch dotčené osoby jen do 3 let), stížnost pro porušení zákona a výslovně vylučuje odposlechy a další zvláštní prostředky pro účely tohoto řízení. Zákon se nepoužije, pokud původní řízení skončilo před jeho účinností.

Co je dobře

Návrh řeší mezeru, kterou zpráva dokládá čísly: v roce 2023 bylo v trestním řízení zajištěno majetku za 8,8 mld. Kč (po odečtení zrušených zajištění 6,4 mld. Kč), zatímco evidence uvádí odčerpání jen okolo 568 mil. Kč; zpráva sama připouští, že tato data jsou podhodnocena a nepoměr je částečně dán dobou řízení. Řízení je přitom omezeno: navazuje jen na trestní řízení, týká se jen majetku už zajištěného, vyžaduje konkrétní prokázané skutečnosti, zohledňuje poškozené a práva třetích osob v dobré víře a nesmí způsobit větší újmu, než je nutné. Rozhoduje soud, ne správní úřad. Zpráva cituje judikaturu Ústavního soudu a ESLP k obdobným institutům a argumentuje, že stejná řešení existují v naprosté většině evropských států. Provedení směrnice je navíc povinné.

Co je problematické

Široké a méně přesné podmínky. Soud odčerpá majetek, pokud má za to, že pochází z trestné činnosti, a skutečnosti uvedené v § 4 jsou částečně obecné (např. styk s osobami páchajícími trestnou činnost, návštěvy míst, kde se pohybují, porušení předpisů o zdanění či evidenci). Zpráva uvádí, že rozhodnutí nesmí být svévolné, ale míru právní jistoty ponechává praxi soudů.

Důkazní standard a břemeno. Hrubý nepoměr majetku spolu s neprokázáním zákonného původu stačí k odčerpání. Dotčená osoba sice podle zprávy nenese důkazní ani tvrzení břemeno jako v civilním řízení, ale v zájmu osoby je věrohodné informace poskytnout, takže v praxi se na ni obtížnost dokazování přesouvá. Odčerpání může zasáhnout i osobu, která nebyla odsouzena, ani obviněna.

Opravné prostředky. Dovolání se nepřipouští; zpráva to zdůvodňuje tím, že dotčená osoba není v postavení obviněného. Jiná možnost je jen stížnost, obnova řízení a stížnost pro porušení zákona.

Doručování a nepřítomnost. Za určitých podmínek se doručuje vyvěšením na úřední desce soudu a veřejné zasedání lze konat i bez dotčené osoby (po řádném předvolání nebo na její žádost). Zpráva to označuje za krajní řešení proti obstrukcím.

Náklady a kapacity. Zpráva počítá s jednorázovými náklady cca 1,6 mil. Kč (školení, informační systémy, statistiky); doprovodný tisk 102 k tomu přidává odhad 9,3 mil. Kč na úpravu evidencí (ISYZ, CESO). Zároveň očekává vyšší příjmy státu, ale skutečný dopad „bude odvislý od efektivity“. Potřebu více soudců a státních zástupců nelze podle ní odhadnout. Hodnocení dopadů regulace (RIA) nebylo zpracováno.

Termíny. Účinnost 1. července 2026 už uplynula; směrnice vyžaduje provedení do 23. listopadu 2026.

Jak je to řešeno jinde

Důvodová zpráva uvádí, že obdobné úpravy existují v naprosté většině evropských států, ale konkrétní státy nesrovnává. Dohledal jsem Spojené království. Podle § 241 Proceeds of Crime Act 2002 se v občanskoprávním řízení o vymáhání majetku (civil recovery) protiprávní jednání prokazuje podle „balance of probabilities“ a zákon nevyžaduje odsouzení ani prokázání konkrétního trestného činu. Navíc může vysoký soud podle § 362 A a § 362 B vydat příkaz k vysvětlení původu majetku (unexplained wealth order) na žádost určených orgánů (například National Crime Agency, HMRC), pokud majetek přesahuje 50 000 liber, existuje důvodné podezření, že známé zákonné příjmy na jeho pořízení nestačily, a držitel je politicky exponovanou osobou nebo je důvodně podezřelý z účasti na těžké trestné činnosti. Britský model je tedy občanskoprávní a širší (nevyžaduje předchozí trestní řízení), kdežto český návrh je užší: navazuje jen na majetek zajištěný v původním trestním řízení, vyžaduje návrh státního zástupce a rozhoduje soud ve zvláštním řízení se standardem vysoké pravděpodobnosti. Rozdíl v kontextu: britský unexplained wealth order je jiný nástroj (vyžaduje vysvětlení a navazuje na další řízení), a podmínky jsem převzal ze zákona, nikoli z judikatury; srovnání ukazuje, že česká úprava je v tomto směru opatrnější než britská. Jiné státy jsem z povolených zdrojů nedohledal.

Co by šlo udělat lépe

• Zpřesnit rozhodné skutečnosti v § 4 odst. 1 tak, aby méně závisely na obecném úsudku (kontakty, návštěvy míst) a byly lépe předvídatelné.
• Posílit práva dotčené osoby: zvážit dovolání nebo jiný mimořádný opravný prostředek ve věcech vyšších hodnot a omezit doručování vyvěšením.
• Zpracovat hodnocení dopadů a po zavedení pravidelně vyhodnocovat počet případů, výši odčerpaného majetku a kapacity soudů.
• Upravit termíny účinnosti podle reálného průběhu legislativy a lhůty směrnice.

AI doporučení

AI by o návrhu v současném znění, bez změn, hlasovala ano.

Hlavní dlouhodobý důvod: odčerpání majetku, který podle soudu s vysokou pravděpodobností pochází z trestné činnosti a který už byl zajištěn v trestním řízení, uzavírá mezeru, kterou zpráva dokládá čísly, a provedení směrnice 2024/1260 je povinné; česká úprava je ve srovnání s britskou užší a podléhá soudní kontrole. Nejsilnější riziko: podmínky v § 4 jsou částečně obecné (kontakty, návštěvy míst), důkazní obtíž se v praxi přesouvá na dotčenou osobu, dovolání je vyloučeno a kapacity justice nejsou vyčísleny. Protože jde o povinnou transpozici s ochrannými prvky a slabiny lze řešit pozměňovacími návrhy, nad riziky převažuje. Krátkodobě zpráva uvádí jednorázové náklady kolem 1,6 mil. Kč (plus 9,3 mil. Kč v doprovodném tisku 102), dlouhodobě záleží na využití a na ochraně práv. Jde o názor AI podle uvedených kritérií, nikoli o výzvu pro voliče a nikoli o hodnocení poslanců.

Argumenty PROTI doporučení

• Kdo klade důraz na ochranu vlastnického práva a presumpci neviny, může hlasovat ne: odčerpání bez odsouzení zasahuje i osoby, které nebyly obviněny, a rozhodné skutečnosti jsou částečně obecné.
• Kdo klade důraz na právní jistotu a práva obhajoby, může hlasovat ne: dovolání se vylučuje a doručování vyvěšením či jednání bez dotčené osoby oslabují její ochranu.
• Zdržení se může být vnímáno jako vyhýbání se rozhodnutí; důvodem je, že směrnici je nutné provést a slabiny lze opravit ve druhém čtení.

Podrobnosti

Návrh předložila vláda (ministr spravedlnosti); Sněmovně byl doručen 10. února 2026 a je ve stavu „po 10 dnech od rozeslání poslancům“. Souvisí s tiskem 102, který upravuje navazující zákony. Účinnost je v textu stanovena na 1. července 2026. Důvodová zpráva hodnotí návrh jako slučitelný s ústavním pořádkem, právem EU a mezinárodními závazky a hodnotí dopady na státní rozpočet jako zvýšení výdajů krytých z kapitoly Ministerstva spravedlnosti a očekávaný vyšší příjem z odčerpaného majetku.

Zdroje

• Tisk č. 101/0 na psp.cz: vládní návrh zákona a důvodová zpráva
• Historie projednávání
• § 241 Proceeds of Crime Act 2002: protiprávní jednání, standard důkazu
• § 362 A a § 362 B Proceeds of Crime Act 2002: unexplained wealth orders