Statistiky hlasování

Souhrny po poslaneckých klubech a po schůzích, vždy počítané skriptem přímo z oficiálních dat psp.cz. Jde o popis dat, ne o hodnocení: o jednotlivcích tu nic nesrovnáváme (ti jsou na stránce Kdo hlasoval) a čísla nic neříkají o kvalitě práce klubu — účast i shoda mají řadu legitimních důvodů (omluvy, pairing, procedurální hlasování, vládní a opoziční role).

Celkem

V tomto volebním období proběhlo 2 643 hlasování; 1 245 (47,1 %) bylo přijato a 1 398 zamítnuto. Pozor: „zamítnuto“ znamená jen to, že hlasovaný návrh nezískal většinu — i procedurální hlasování (např. o pořadu schůze) se počítají.

Hlasy po klubech

Součty jsou počty jednotlivých hlasů všech členů klubu ve všech hlasováních (členství v klubu platí v době hlasování). „Účast“ = podíl hlasů, kdy byl poslanec přihlášen (hlasoval pro, proti nebo se zdržel).

Jak často hlasovaly kluby stejně

Podíl hlasování, ve kterých měly oba kluby stejný převládající postoj (více hlasů „pro“, nebo více „proti“). Počítají se jen hlasování, kde měl každý z dvojice aspoň 3 hlasy pro/proti bez shody, a dvojice, které se potkaly aspoň ve 20 takových hlasováních.

Vysoká shoda neznamená „spolupráci“ ani nízká „spor“: kluby často hlasují stejně u nesporných bodů a procedurálních hlasování.

Jak tabulku číst: většina hlasování ve Sněmovně se dělí na dvě skupiny — kluby, které mají stejnou roli (vládní koalice, nebo opozice), hlasují u sporných bodů většinou stejně, a proto mají mezi sebou vysokou shodu (často přes 90 %). Dvojice, kde jeden klub patří do koalice a druhý do opozice, mají shodu nižší (kolem 35–45 %), protože opozice často hlasuje proti vládním návrhům a naopak. Čísla tedy odrážejí hlavně rozdělení na vládu a opozici, ne názory na konkrétní zákony; u jednotlivých zákonů se klub může od svého bloku odchýlit. Do tabulky se nepočítají hlasování, kde se hlasy klubu rozdělily půl na půl nebo kde klub hlasoval hlavně „zdržel se“.

Po schůzích

Jak čísla vznikají, popisuje metodika; podrobnosti o každém hlasování najdete v přehledu hlasování.